Heinův passionál/Slzavé údolí

Heinův passionál
Lidumil	Slzavé údolí	Potulné krysy

Údaje o textu
Titulek:	Slzavé údolí
Autor:	Heinrich Heine
Krátký popis:	Z pozůstalosti
Původní titulek:	Jammertal
Zdroj:	HEINE, Heinrich. Passionál. Praha: Svoboda, 1949. s. 59–60. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Otokar Fischer
Licence překlad:	PD old 70

Vichřice skuhrá mansardou.
V noci na tvrdé půdě
dvě vychrtlé leží dušičky
a hledí tak bledě a chudě.

Dí jedna z těch ubohých dušiček:
„Nech, v náručí tvém bych okřál;
k mým ústům pevně se přitiskni,
bych na tvých ústech se ohřál.“

Dí druhá z ubohých dušiček:
„Mně v oko hleď blíž, ach, blíže!
Pak zmizí hned bída, hlad i mráz
a všechna pozemská tíže.“

Mnoho se líbali, lkali víc,
tiskli si ruce a vzdychli,
také se smáli, ba zpívali
a na konec docela ztichli.

S komisařem pan chirurgus
přišel, když přišlo ráno,
ten odborně zjistil, že mrtvoly
jsou mrtvy, jak v knihách je psáno.

„Zlý nečas a prázdný žaludek,“
tak diagnosu svou činil,
„jich bezživotí urychlil,
či dokonce zapříčinil.“

A dodal: „Uhodí-li mráz,
je náramně prospěšno zdraví,
spát zahalen v houních.“ Též předepsal
co nejvíc výživné stravy.