Slávy dcera/Zpěv II. Labe, Rén, Vltava/111

Slávy dcera – II. Ján Kollár
	111

Údaje o textu
Titulek:	Slávy dcera – II., 111
Autor:	Ján Kollár
Zdroj:	Google Books (jen z USA)
Vydáno:	Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 28.
Licence:	PD old 70

Tožť jest ona veleslavná Praha,
ty zdi, hrady, věže obrovské,
ono město Čechů královské,
krásné jako Slávy dcera drahá:

Tam ten jest hrob Otakara^[1], Braha^[2],
Vojtěcha a Vlasty rekovské,
tu most, dílo Karla mistrovské,
na němž pěla Muza z Budče^[3] nahá.

Už Tvé berly zlatolesklé zhasly,
a meč tupne při své štěrbině,
před nímž Tatry, Balt i Řím se třásly;

Přece věrným Slávy budeš chrámem,
pěknobřehá Němců sokyně,
zvítězivši v přemožení samém.

---

1. Hrob Přemysla Otakara II., jehož tělo bylo roku 1296 k rozkazu syna jeho Václava II. převezeno ze Znojma do Prahy a v chrámě sv. Vita pochováno.
2. Ticho de Brahe, dánský zeman, povolán byl od císaře Rudolfa II. do Prahy, kde pak hvězdárnu měl, učil a umřel 24. října 1601. Tělo jeho pohřbeno jest v kostele Týnském.
3. t. j. Šimon Lomnický z Budče, jenž poslední léta svého života trávil u veliké bídě a nedostatku.