Rozsudek Státního soudu v Praze ze dne 8. 6. 1950, č.j. Or I/VII 65/50

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Rozsudek Státního soudu v Praze, č.j. Or I/VII 65/50
Autor: Státní soud
Krátký popis: Rozsudek v procesu se skupinou Milady Horákové
Zdroj: Národní archiv, Pocta všem, kteří vzdorovali, scan prvních 6 stran rozsudku online
Vydáno: 8. června 1950
Licence: PD CZ
Související články ve Wikipedii:
Proces se skupinou Milady Horákové

Or I/VII 65/50

Rozsudek.

Jménem republiky!

Státní soud v Praze uznal po hlavním přelíčení, provedeném ve dnech 31. května až 8. června 1950, takto právem:

Obžalovaní:

  1. JUDr Milada Horáková, roz. Králová, nar. 25.12.1901, úřednice a bývalá poslankyně, posledně bytem Praha XVI, Zappova 3,
  2. JUDr Josef Nestával, nar. 12.12.1900, úředník, posledně bytem v Praze I, Valentinská 22,
  3. JUDr Jiří Hejda, nar. 25.2.1895, bývalý továrník, posledně bytem v Praze XVII, U Tenisu č.5,
  4. Františka Zemínová, nar. 15.8.1882, redaktorka a býv. poslankyně, posledně bytem v Praze XII, Na Folimance č. 13,
  5. František Přeučil, nar. 9.10.1907, býv. nakladatel, posledně bytem v Praze–Dejvicích, Srbská č. 1,
  6. Jan Buchal, nar. 30.5.1913, štábní strážmistr SNB v.v., posledně bytem v Ostravě XVI, Paskovská č. 169,
  7. Antonie Kleinerová, roz. Šteinitzová, nar. 23.3.1901, důchodkyně a býv. poslankyně, posledně bytem v Praze VII, Haškova č. 14,
  8. JUDr Oldřich Pecl, nar. 14.9.1903, býv. majitel dolů, posledně bytem v Praze I, Pařížská č. 1,
  9. Záviš Kalandra, nar. 10.11.1902, býv. novinář, posledně bytem v Praze I, Revoluční č. 5,
  10. JUDr Zdeněk Peška, nar. 9.5.1900, universitní profesor, posledně bytem v Praze XV, Doudova č. 15,
  11. Vojtěch Dundr, nar. 25.12.1879, pensista a někdejší úřední tajemník býv. sociálně demokratické strany, posledně bytem v Praze XI, Husinecká č. 4,
  12. JUDr Bedřich Hostička, nar. 9.4.1914, tajemník, posledně bytem v Praze XIII, Košická č. 23,
  13. JUDr Jiří Křížek, nar. 27.5.1895, býv. advokát, posledně bytem v Praze III, Valdštýnské nám. č. 32,

všichni t.č. ve vazbě státního soudu,

jsou vinni,

že v době od jara roku 1948 až do svého zatčení v Praze a na jiných místech na území republiky i mimo ně:

  1. spolčili se jednak navzájem, jednak s dalšími osobami k pokusu o zničení samostatnosti republiky a o zničení a rozvrácení jejího lidově demokratického zřízení a společenské a hospodářské soustavy republiky, zaručených ústavou, a vešli s cizí mocí a cizími činiteli ve styk jednak přímý, jednak nepřímý, při čemž
    1. jejich jednáním byla samostatnost republiky, její lidově demokratické zřízení a společenská i hospodářská soustava, zaručené ústavou, ohrožena zvláštní měrou,
    2. Františka Zemínová, František Přeučil a Jan Bouchal sbírali a organisovali branné a pomocné síly,
  2. Všichni vyzvídali a vyzrazovali přímo i nepřímo cizí moci státní tajemství a k tomuto činu se jednak navzájem, jednak s jinými spolčili, při čemž
    1. byli členy organisace, jejímž úkolem bylo vyzvídati státní tajemství,
    2. Dr. Milada Horáková, Dr. Josef Nestával, Dr. Jiří Hejda, František Přeučil, Antonie Kleinerová, Dr. Oldřich Pecl a Záviš Kalandra dopouštěli se vyzvědačství delší dobu, ve značném rozsahu a způsobem zvláště nebezpečným a vyzvídali státní tajemství zvláště důležitá,
    3. Dr. Jiřímu Hejdovi byla povinnost uchovávati státní tajemství výslovně uložena.

Tím spáchali

  1. všichni zločin velezrady podle § 1 odst.2 (odst.1, lit.a,c/) zák. č. 231/48 Sb. a dle § 1 odst.2 lit. b/ téhož zákona, Františka Zemínová, František Přeučil a Jan Buchal, mimo to též podle § 1 odst.3, lit.c/ téhož zákona,
  2. všichni zločin vyzvědačství podle § 5 odst.1, odst.2, lit.c/ zák. č. 231/48 Sb., Dr. Milada Horáková, Dr. Josef Nestával, Dr. Jiří Hejda, František Přeučil, Antonie Kleinerová, Dr. Oldřich Pecl a Záviš Kalandra též podle § 5 odst.2, lit.d,e/ cit. zák., Dr Jiří Hejda mimo to též podle § 2 odst.2, lit.b/ téhož zákona, a

odsuzují se

  1. JUDr Milada Horáková k trestu smrti,
  2. Jan Buchal k trestu smrti,
  3. JUDr Oldřich Pecl k trestu smrti,
  4. Záviš Kalandra k trestu smrti,
  5. JUDr Josef Nestával s použitím ustanovení § 113 odst.1, zák.č.319/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na doživotí,
  6. JUDr Jiří Hejda s použitím ustanovení § 113 zák.č.319/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na doživotí,
  7. František Přeučil s použitím ustanovení § 113 zák.č.319/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na doživotí,
  8. Antonie Kleinerová s použitím ustanovení § 113 zák.č.319/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na doživotí,
  9. JUDr Bedřich Hostička s použitím ustanovení § 113 zák.č.319/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 28 (dvaceti osmi) roků, zostřeném půlletně jedním tvrdým ložem,
  10. JUDr Zdeněk Peška s použitím ustanovení § 113 zák.č.319/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 25 (dvaceti pěti) roků, zostřeném půlletně jedním tvrdým ložem,
  11. JUDr Jiří Křížek s použitím ustanovení § 113 zák.č.319/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 22 (dvaceti dvou) roků, zostřeném půlletně jedním tvrdým ložem,
  12. Františka Zemínová s použitím ustanovení § 113 zák.č.319/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 20 (dvaceti) roků, zostřeném půlletně jedním tvrdým ložem,
  13. Vojtěch Dundr s použitím ustanovení § 113 zák.č.319/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 15 (patnácti) roků, zostřeném půlletně jedním tvrdým ložem.

Podle § 55 lit.a) tr.z. započítává se obžalovaným do trestu vazba takto

  • JUDr Josefu Nestávalovi ode dne 8.11.1949 – 6,30 hod.,
  • JUDr Jiřímu Hejdovi ode dne 21.12.1949 – 20 hod.,
  • Františce Zemínové ode dne 8.11.1949 – 4,35 hod.,
  • JUDr Josefu Nestávalovi ode dne 8.11.1949 – 6,30 hod.,
  • Františku Přeučilovi ode dne 8.11.1949 – 6 hod.,
  • JUDr Josefu Nestávalovi ode dne 8.11.1949 – 6,30 hod.,
  • Antonii Kleinerové ode dne 8.11.1949 – 6,50 hod.,
  • JUDr Josefu Nestávalovi ode dne 8.11.1949 – 6,30 hod.,
  • JUDr Zdeňku Peškovi ode dne 11.11.1949 – 19 hod.,
  • Vojtěchu Dundrovi ode dne 8.11.1949 – 19,30 hod.,
  • JUDr Bedřichu Hostičkovi ode dne 22.8.1949 – 11 hod.,
  • JUDr Jiřímu Křížkovi ode dne 15.2.1950 – 20 hod.,

všem pak do dne 8. června 1950 do 20,15 hod.

Podle § 389 tr.ř. jsou všichni obžalovaní povinni nahraditi rukou společnou a nerozdílnou náklady na řízení trestní, každý pak zvláště náklady výkonu svého trestu.

Podle § 47 zák.č.231/48 Sb. ukládá se vedle trestu na svobodě peněžitý trest, a to:

  • JUDr. Josefu Nestávalovi ve výši 50.000 Kčs,
  • JUDr. Jiřímu Hejdovi ve výši 500.000 Kčs,
  • Františce Zemínové ve výši 15.000 Kčs,
  • Františku Přeučilovi ve výši 80.000 Kčs,
  • Antonii Kleinerové ve výši 20.000 Kčs,
  • JUDr. Zdeňku Peškovi ve výši 60.000 Kčs,
  • Vojtěchu Dundrovi ve výši 10.000 Kčs,
  • JUDr. Bedřichu Hostičkovi ve výši 30.000 Kčs,
  • JUDr. Jiřímu Křížkovi ve výši 150.000 Kčs,

Podle § 48 zák.č.231/48 Sb. vyslovuje se u všech obžalovaných konfiskace celého jmění.

Podle § 52 téhož zákona vyslovuje se u všech obžalovaných ztráta čestných práv občanských, přičemž doba způsobilosti k nabytí těchto práv určuje se na dobu 10 let.

Důvody:

Z doznání obžalovaných, trestního oznámení, z výpovědí svědků Ing. Františka Klímy, Ing. Karla Šobra, Dr. Václava Sýkory, Rudolfa Zenkla, Dr. Josefa Čupery, Leontiny Neumannové, Dr. Josefa Palivce, Antonína Vály, Dr. Jaromíra Kopeckého, Josefa Nedomy, Jaroslava Mareše, Františka Rozsypala, Pavla Hastrlíka, Františka Harlase, Antonína Kozla, Dr. Bohumíra Lišky, Dr. Antonína Suma, Dr. Václava Wágnera, Jana Opaska, Josefa Vávry, z listinných dokladů a znaleckého posudku znalců z oboru vojenského zpravodajství a státní bezpečnosti, zjistil soud tento skutkový děj:

Když byl rozhodným vítězstvím pracujícího lidu v únorových dnech odražen poslední pokus reakce o návrat ke kapitalistickému systému, byla tím kapitalistické reakci v Československu vzata jakákoliv možnost provésti restauraci kapitalismu vlastními vnitřními silami. Změnila proto reakce formu a methody boje. Jestliže do února využívala při své rozvratné činnosti a sabotování výstavby republiky svých legálních posic, zaměřila se po únoru na jedinou možnost návratu kapitalismu, a to silami reakce zvenčí, totiž intervenční válkou západních imperialistických mocností proti Československu.

Část vůdců odhaleného a v únoru poraženého protistátního spiknutí uprchla do zahraničí ze strachu před lidem, aby tam otevřeně pokračovala ve službách západních imperialistů ve velezrádných akcích proti republice. Zatím co pracující lid Československa věnuje všechny své síly obětavé práci na výstavbě socialismu ve své vlasti, osnují zločinci uprchlí do nepřátelské ciziny proti Československu všechny formy škůdnictví a rozvratnictví. Zaměřují se na část svých stoupenců, která zůstala doma, jako zbytek poražené, ale nedoražené reakce a snaží se pomocí najatých agentů, které ze zahraničí k nim posílají, organisovati z nich teroristické, sabotážní, rozvratnické a špionážní skupiny. Ač sami v zahraničí nejednotni a roztříštěni na řadu skupin, jež mezi sebou svádí konkurenční boje v závodech o přízeň a peníze svých anglo–amerických pánů, jsou přece jen sjednoceni v jednom. V nenávisti proti Sovětskému Svazu jako ochránci nezávislého Československa a v nenávisti proti vlastnímu lidu, který nadšeně a obětavě buduje socialismus. Pokoušejí se proto, v téže nenávisti sjednotit zbytky svých reakčních stoupenců doma, aby s jejich pomocí oslabili obranu našeho státu a připravili tak západním imperialistickým mocnostem půdu pro zločinný útok proti zemím míru v čele se Sovětským svazem.[red 1]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Zde končí 6. strana textu a uvedený zdroj další neobsahuje.