Rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních
  | |
|---|---|
| Titulek: | Rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních |
| Další údaje: | Čl. I nařízení č. 57/1872 ř. z. |
| Původní znění: | Nařízení č. 57/1872 ř. z. |
| Zdroj: | Říšská sbírka zákonů na muni.cz |
| Toto znění: | Nařízení č. 324/1920 Sb. |
| Zdroj: | Sbírka zákonů r. 1920 |
| Licence: |  PD CZ |
| Další novelizace: | Nařízení č. 66/1939 Sb. |
| další články: Doktor práv |
|
Aby kdo mohl dojíti doktorství práv, potřebí, by podnikl tři přísné zkoušky (rigorosa).
Má-li k nim být připuštěn, jest mu dokázati, že studia věd právních a státních jako řádný posluchač dle předpisu dokonal, ku kterémuž konci povinen jest, děkanovi kolegium profesorského předložiti absolutorium.
Studující práv, kteří vykonali státní zkoušku historickoprávní s prospěchem alespoň dobrým, mohou býti připuštěni k přísné zkoušce doktorské z oboru historickoprávního ihned po oné státní zkoušce nebo kdykoliv později.
Studující práv, kteří vykonali v osmém semestru svých studií státní zkoušku judiciální nebo státovědeckou s prospěchem alespoň dobrým, mohou býti připuštěni ještě v témže semestru k přísné zkoušce doktorské z oboru, z něhož vykonali státní zkoušku.
Tři rigorosa obsahují tyto zkušební předměty:
- I. Právo římské, právo církevní, dějiny veřejného a soukromého práva ve střední Evropě a dějiny práva v území republiky Československé.
- II. Československé právo soukromé, československé právo obchodní a směnečné, československé civilní řízení soudní a československé právo trestní a řízení trestní.
- III. Právo ústavní, nauku správní a československé právo správní, právo mezinárodní a politickou ekonomii (t. j. nauku o národním hospodářství a národohospodářskou politiku, i finanční vědu).
Rozdílnost náboženství ničeho nemění v právě a v povinnosti, dělati zkoušku z církevního práva, ani v titulu doktorském, jehož kandidát nabude.
Rigorosa mohou se konati v kterémkoli pořadí.
Všechna tři rigorosa musí však býti vykonána na téže universitě; z toho může ministr školství a národní osvěty povoliti výjimku v případech zvláštního zřetele hodných, slyšev příslušné sbory profesorské.
Rigorosa odbývati se mají veřejně a každé má trvati 2 hodiny.
Mezi každým dvojím rigorosum mají minouti vůbec nejméně tři měsíce.
Byl-li však kandidát při předešlém rigorosum jednohlasně aprobován, může mu děkan k nejbližšímu rigorosum také kratší lhůtu povoliti.
Zkušební komisi předsedá při každém rigorosu děkan nebo v jeho zastoupení proděkan profesorského sboru, po případě řádný profesor podle služebních let nejstarší.
V komisi zkušební zasedají dále pravidelně (§ 8 tohoto nařízení) při rigorosu historickoprávním dva zástupci práva římského a po jednom zástupci ostatních oborů zkušebních, při rigorosu judiciálním po jednom zástupci všech oborů zkušebních a při rigorosu státovědeckém dva zástupci politické ekonomie a po jednom zástupci ostatních oborů zkušebních.
Zkoušejícím jest zpravidla řádný profesor toho kterého oboru.
Není-li v některém oboru řádného profesora nebo zašlo-li by ho něco, budiž přivzat do komise mimořádný profesor toho oboru; není-li tu ani mimořádného profesora nebo zašlo-li by ho něco, budiž přivzat onen řádný nebo mimořádný profesor, který v oboru tom skutečně vyučuje nebo jehož předmět je oboru tomu nejbližší.
Není-li ani tak nutný počet zkoušejících dosažen, budiž doplněn z ostatních řádných profesorů, kteří však jsou jen oprávněni, nikoli povinni zkoušeti.
Doplniti takto počet zkoušejících ponechává se předem dohodě profesorského sboru, již dlužno předložiti ministerstvu školství a národní osvěty k schválení.
Bylo-li by tolik řádných profesů některého oboru, že by se tím předepsaný počet zkoušejících překročil, budou se při rigorosu z toho oboru střídati.
Předsedící má vždy právo zkoušeti, jest však povinen zkoušeti jen tehda, když jest normálním profesorem předmětu, z něhož se zkouší, a když na něho v případu střídání se s jinými profesory (§ 10) přijde pořádek. V takové případnosti zasedají ve zkušební komisi dále jen čtyři nebo tři členové a předseda obdrží dvojnásobnou taxu.
Každý úd komise zkoušecí má býti při rigorosum přítomen od počátku až do konce. Než se hlasuje a usnešení učiní, mají mít údové komise rozmluvu o tom, jak zkouška vypadla.
Každý úd komise má pak dle toho, jak veškerá zkouška vypadla, hlasovati kalkulem: „výtečně“, „dostatečně“ a „nedostatečně“. Veškerý kalkul ustaví se většinou hlasů; jsou-li hlasové počtem rovní (§ 11), ustaví se podle hlasů méně příznivých.
Obdrží-li kandidát obecný kalkul „nedostatečně“, nemůže již k žádnému dalšímu rigorosum připuštěn býti, nýbrž může toliko totéž rigorosum opakovati a to ne dříve než po třech měsících. Byl-li by potom opět reprobován, může jen jednou ještě rigorosum opakovati a to ne dříve roku. Po třetí reprobaci nemůže kandidát nabýti doktorátu práv na žádné universitě československé a diplom doktorský v cizině nabytý nebude nostrifikován.
Za každé, i opakované rigorosum povinen jest kandidát zapraviti taxu 60 zlatých r. č. Z této taxy obdrží předsedící a každý úd komise, také děkan doktorský (§ 7) po 6 zl. Kromě toho odvede se z toho 5 zl. k fondu kanceláře universitní, z něhož se zapraví taxy zřízencům kancelářským nebo služebníkům universitním, pokud se taxy takové posud z rigoros zapravují.
Taxy zvláštní o sobě mají povahu peněz presenčních a může se jich tedy žádati jen za skutečnou funkci. Zajde-li v tom některého člena z příčiny jakékoli nějaká překážka, má děkan k tomu přihlížeti, aby na jeho místě dle §§ 8-10 byl povolán někdo jiný. Nelze-li toho již učiniti, může-li se však rigorosum s ostatními údy komise nicméně odbývati, tedy se taxa rozdělí podle závěrečné průpovědi § 14.
Práce písemné, jichž se na některých universitách dosud žádalo a kteréž kandidát před promocí podati musil, přestanou a taktéž disputace, kde byla posud obyčejná.
Promoce koná se za předsedání rektora a u přítomnosti děkana kolegium profesorského skrze řádného profesora (per turnum) jakožto promotora způsobem obyčejným sponsí.
Ve Vídni odbývati se bude promoce prozatím jako posud před rektorem, kancléřem, čtyřmi děkany doktorskými a před notářem fakulty právnické.
Promoční taxa činí na všech universitách československých 120 Kč.
Z této taxy obdrží (mimo Vídeň) rektor 15 zl., děkan a promotor po 5 zl. Ve Vídni podrží všichni členové při promoci zaměstnaní prozatím dosavadní příjmy. Kromě toho odvede se z této taxy 5 zl. k fondu kanceláře universitní, z kterých se zapraví, co se na rozličných universitách posud platilo za zdělání diplomu, též se zapraví posavadní příjmy zřízencův kancelářských a služebnictva, až na příjmy, ježto se počítaly za zvláštní funkce při slavnostech promoce, které nyní přestanou.
Co z tax za promoci přebude, rozdělí se (také ve Vídni) mezi členy fakulty právnické rovným dílem.
Na universitách, na nichž se posud promoce odbývaly slavněji, má kandidát toho vůli žádati, aby na místě nynější promoce jednoduché konala se promoce slavnější za obyčejné taxy posud zapravované. Však taxa v paragrafu předešlém ustanovená obrátí a rozdělí se i v této případnosti tak, jak v tom paragrafu nařízeno.
V tom, co doktorandi při promoci na universitách platili ke společnostem vdovským nebo ke kolegiím doktorským fakult, prozatím ničeho se nemění.
Tento řád rigorosní nabude moci početím roku studií 1872/73. Co se však týče kandidátův, kteří až do té doby jedno rigorosum odbudou, bude míti v příčině jejich dalších rigoros, též v příčině intervence při nich platnost to, co o tom ustanoveno bylo posud a tytéž taxy.
To však, co nařízeno v §§ 16-20, vztahuje se ke každé promoci bez rozdílu, která se bude v oné době odbývati.