Přeskočit na obsah

Riegrův Slovník naučný/Abu-Šehr

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Abu-Šehr
Autor: Jan Palacký
Zdroj: Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 21
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Búšehr

Abu-Šehr, neb Abušír, též Bender Abušír obyčejně Bušír, přístav města Širazu a J. Persie vůbec v Perském zálivu. Prvé rybářská ves, vzkvětl za Nadira šacha, jenž zde dal první perské loďstvo vystavěti, (asi 20 lodí, k nimž dříví z Masenderanu skrze celou Persii na zádech lidských se přinášelo), na místě středověkého, za Sassanidů květoucího přístavu Ri-Šehr, z něhož velké dosud zříceniny s mólem a tvrzí Portugalcův viděti jest. S tímto leží A. na témž poloostrově nízkém, časem zaplaveném, písčitém, neúrodném, neobývaném, na němž se však daří datle a melóny, a žijí vodní ptáci, dropi, pouštní koroptve (Pterocles), hyény, sajhy atd. A. tvoří trojhran, zdí a branou od pevniny oddělený, ulice má úzké (6’ — 8’), domy (as 400) chatrné; sídlo šejka arab. a agentství ang., asi 10.000 ob., Arabův, Peršanův, Arménův, karavanseraj a bazary mizerné, přístav bídný, s mólem jen pro bárky arab.; velké lodě anglické zůstávají v rejdě. Město velmi nezdravé, parno letní hrozné (v srpnu v noci vždy nejméně 24° R., v září za dne stále 34° R.); samum, severní bouřky, zemětřesení, kobylky; cholera a mor jsou zde endemické. Nicméně je zde obchod v celé Persii nejčilejší, do Bassory, Maskatu a Indie; nejvíce vedou jej bárky arab., pak lodě ang. a Maskatské, nesoucí poutníky perské a indické do Mekky. Vyváží se tabák Širasský, čalouny, látky hedbávné i vlněné z Kermanu a Jezdu, kotony z Ispahanu a Kašanu, datle, turkisy Perské, asa foetida i jiné droguerie, koně, víno a zbraně (do Indie), hlavně otroci z Afriky přivedení; prvé, než dobývání jich v Perském zálivu hynouti počalo, též mnoho perlí z Bahreinu. Za to přivážejí se evropské a indické zboží, rýže, kovy, cukr, indigo. Proto má město to velikou budoucnost, dostane-li se obchod z Indie do Evropy zas na cestu po Fratu či Eufratu.— R. 1856 vzali je ve válce Angličané na čas Peršanům, aby přinutili tito pustiti od Heratu. Pj.