Píseň jarní

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň jarní
Autor: Tereza Polabská
Zdroj: Svatý Kopeček. Kalendář na rok 1908. Ročník VIII. Olomouc: Ed. Hölzel, 1907. s. 83.
Licence: PD old 70

Vlažný vánek z jihu letí,
líbá stromy, líbá zemi :
„Probuďte se, jara děti,
slunko vábí vnadmi všemi.“

Led se puká, zvolna mizí,
se střech sněhu proudy kanou,
ba již zmizel s polí luhů,
s hor jen kyne „na shledanou“.

Kvítka sněžná vonným pukem
první zvou vás k probuzení
a za nimi rychlým krokem
kraj se halí u zelení.

A to slunko s modré výše
vábí v život vás květinky,
již i v mechu sladce dýše
skromný kvítek fialinky.

I potůček dlouho němý
opět vesele si zurčí,
lesem pak, jenž omlazený,
jarní píseň ptáčků zvučí.

Vítej, jaro, jež jsi zase
přírodu nám probudilo
a po dlouhém rmutném čase
srdce naše osvěžilo.