Projev Edvarda Beneše v Bělehradě (1937)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Projev Edvarda Beneše v Bělehradu
Autor: Edvard Beneš
Zdroj: President republiky uvítán v Jugoslavii.Národní listy, roč. 77, č. 95, str. 2
Vydáno: 06.04.1937
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Pavel Karađorđević

Královská Výsosti, s pocitem opravdového zadostiučinění a radosti přijel jsem do Bělehradu, uskutečňuje tak prvou oficielní návštěvu hlavy československého státu. Přijetí, jehož se mně i mé choti dostalo od Vašich královských Výsostí a od regentské rady a city přátelství a bratrství, které nám projevil jugoslávský lid, nás hluboce dojaly.

Vykonávaje tuto návštěvu, plním tím především příjemnou povinnost. Již dlouho přál si můj vážený a velký předchůdce, president Osvoboditel T. G. Masaryk, vykonat tuto cestu, aby oplatil Jeho Veličenstvu králi Alexandrovi jeho návštěvu v Praze, projevil svou oddanost Vaší osvobozené vlasti a vzdal poctu a uznání práci, úsilí a skvělým vlastnostem velkého národa jugoslávského. Činím to dnes za něho.

V 18 poválečných letech měl jsem příležitost vykonat u vás velmi četné návštěvy, počínajíc návštěvou z roku 1920, při níž byla podepsána prvá naše smlouva, kladoucí základ ke společenství tří malodohodových států — návštěvy, plné historických vzpomínek, při nichž jsem se účastnil jednání, důležitých pro naše státy, a spolupracoval s vašimi ministry a vládami na rozhodnutích, která dalekosáhle přispívala k zachování míru a ke spolupráci všech národů v Evropě. Za těchto 18 let naše země kráčely nezměněně společně ruku v ruce, jsouce si vědomy svých společných osudů.

Mohu tudíž, Výsosti, souhlasiti plně s tím, co jste právě prohlásil. Myšlenky, jež jste rozvinul, byly vždy v posledních 18 letech společným vlastnictvím našich tří zemí. Zůstanou jím — jsem o tom přesvědčen — vždy také v budoucnosti. Poslední usnesení Stálé rady Malé dohody, která právě zasedala v Bělehradě, to znovu dokazují.

Prováděje tuto bilanci společné politiky našich dvou států za posledních 18 let, kreslím tím vlastně historii politické činnosti v tomto sektoru velkého úsilí vašeho velkého krále Alexandra, na něhož nemohu v tomto okamžiku nemysliti a jemuž chci vzdát upřímný a pohnutý hold, hold osobní za spolupráci a přátelství, jímž mne poctil, hold celé naší země, která ho zachová vždy v dojímavé a oddané vzpomínce.

Pokud jde o Československo, mohu vás jen ujistit, že bude — v duchu Společnosti národů a tradicích, jež jste výstižně zdůraznil — ze všech sil pokračovat v politice míru a mezinárodní spolupráci i v budoucnosti. Věrno vám a Rumunsku, věrno všem svým přátelům, bude rozvíjet svou spolupráci se všemi svými sousedy, majíc jediný cíl: rozvinout úplně všechny své síly, aby mohlo pokračovat s úspěchem ve své konsolidaci a blahobytu také v politice vnitřní. Celý náš národ se dívá po této stránce na svou budoucnost s důvěrou a optimismem, pevně a klidně.

Tento ideál a tento cíl je nám společný s vámi a s Rumunskem. V tomto duchu — děkuji vám Výsosti, ještě jednou z celé duše své také za osobní přátelské přijetí, jež jste připravili mé choti a mně — dovoluji si připíti na zdraví Jeho Veličenstva krále Petara II., na zdraví Jejího Veličenstva královny Marie, na zdraví Její královské Výsosti princezny Olgy a na zdraví Vaší Výsosti a velevážených členů regentské rady, jakož i na blahobyt a šťastnou a vzkvétající budoucnost velké Jugoslavie, našeho přítele a spojence.