Poesie sociální/Policejní komisař

Poesie sociální
Ukřižovaný	Policejní komisař	Zhrdání

Údaje o textu
Titulek:	Policejní komisař
Autor:	Karl Henckell (jako Karel Henckell)
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 253–254.
Licence:	PD old 70
Překlad:	Volně přeložil Rudolf Illový
Licence překlad:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Jsem policejní komisař
Bohaboj Jindřich Neúprosný,
polévku jakou chceš si vař,
v ní najdu přece vlas jen hrozný.
Rozpouštět umím schůze vám,
jež nejsou zbožné nebo mravné,
uznání za svou zručnost mám,
jsa pravou rukou vlády slavné.

Vět velezrádných slovníček
při sobě nosím vždycky,
vše rudé zvětří nosíček
můj bystrý, politický.
Čich jemný můj, čich dobrý můj
před petrolejem mne zachrání,
jak cítím cos, hned vzkřiknu »Stůj!«
neb »Rozejděte se již, páni!«

Žijeme v době úpadku,
bouř divých myšlének burácí,
již cítím, jak se pořádku
posvátné sloupy řítí, kácí.
A nevěrnosti Samson nah
na božských, světských hrázích třese;
rozpouštím schůze — máte strach? —
svět dál se za svým cílem nese.