Přeskočit na obsah

Poesie (nová řada)/Dívka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Dívka
Autor: Adam Asnyk
Zdroj: ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 55–56.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: František Kvapil
Licence překlad: PD old 70

Děvuška jak růže zkvetlá
    zlatý česá vlas,
píseň luzná na rty slétla,
    sladký pěje hlas:

„Tiše spí už lilje bílé,
    v stín se halí v snech;
nad zemí je houpá čile
    větru jemný dech.

Noc jim kalich uzavřela,
    střežíc roucha sníh,
nevinnost vlá na jich čela,
    v sny jim dýchá jih.

Dí: Jen spěte klidně v stínu,
    spěte, dokud čas —
jak jen vyjde, v žhavém klínu
    slunce spálí vás.

Nevzdychejte, by spěl zpátky
    parný den a žár,
vysněný máj štěstí vratký
    záhy klesá v zmar!

Lilje však, ač noří skráně
    v noci stín a chlad,
k sluneční již hledí straně,
    kam svit jitra pad’.

Teskně čekají tu chvíli,
    jemně, ze spánku
až jim otevře stvol bílý
    pablesk červánků.

Marně noc jim zádumčivá
    radí, volá zpět,
o lásce jen děvče snívá,
    o slunci jen květ.“