Pelhřimov (Biliánová)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pelhřimov
Autor: Popelka Biliánová
Zdroj: Národní listy roč. 74, č. 202. str. 4
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 25. 07. 1934
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Pelhřimov, Křemešník

Léto vrcholí v nejteplejších měsících ročních a na tisíce, ne-li na sta tisíce velkých měst chystá se k letnímu pobytu někam na venek. Ale kam jen se obrátiti? Kde by byl letní pobyt co nejvýhodnější a nejpříjemnější? Nemáme dosud celkového přehledu o letních sídlech u nás a tak mnozí z našinců odvážejí své peníze za hranice, za něž by i u nás byt sobě přiměřený nalezli. A poohlédněme se jen tak trochu po vlasti naší, co tu nalezneme výhodných a sobě přiměřených letních sídel.

A zajeďme si třebas hned do našeho Pelhřimova na Českomoravské vysočině.

Pelhřimov jest okresní město v kraji táborském, už pobliže hranic moravských. Leží uprostřed rozložité horské vysočiny, v mírném a širokém údolí, jehož obvod věnčen jest zvlněnou pahorkatinou, prostoupenou lesními výběžky a poetickými zákoutími. Nynější Pelhřimov je dosud zachovalým typem hrazených měst ze XIII. století. Starší městečko Pelhřimov stálo před hradbami nynějšího města, kolem kostela sv. Víta. Ale nejstarší Pelhřimov, nynější St. Pelhřimov, leží odtud severozápadně, poblíž vrchu Varta.

Pelhřimov leží na zemské stezce vedoucí na Moravu, dále podle Dunaje až k Černému moři. Ač hradby jeho jsou již strženy a příkopy jejich zasypány, podloubí domů na tržišti přestavěno v krámy, přece ještě vyniká tu všude starobylý jeho ráz. Dosud stojí jeho staré tři brány se zámkem pánů z Říčan, přestavěného v 16. stol. ze staršího domu pánů Trčků z Lípy (dnešní museum), dále děkanský chrám sv. Bartoloměje z XIII. stol. a jiné staré stavby.

Město samo opatřeno jest vymoženostmi dnešní doby, má své gymnasium, obecné, měšťanské i oďborné školy, má svou moderně vybavenou nemocnici i rozličné průmyslové závody (ale bez ohromných komínů), vlastní elektrárnu a vesměs výborné a schůdné cesty a silnice. Železniční spojení je sice až přes Tábor, ale po bývalé zemské stezce, teď moderní silnici, dojíždějí několikrát za den z Prahy autobusy a cesta z Vyšehradu do Pelhřimova trvá pouze tři hod.

Pelhřimov oplývá nejen zvláštním, náladovým půvabem své vlnité vysočiny, která smírným dojmem působí na duši pozorovatele, ale ve svěžím zde horském vzduchu také volněji se dýchá a mysl bezděky rozlétá se k blízkým i vzdálenějším lesním tišinám přes zelené lučiny a lány horských polí. A všecko okolí budí v mysli živé obrazy z dob dávno minulých, kdy tu po zdejší zemské stezce procházely karavany cizozemských hostí, kupců, kteří přinášeli své tovary od moře Černého až k moři Baltickému. Za to odváželi do své vzdálené vlasti naše vzácné lněné plátno, tehdejší naše platidlo, vedle surových, vzácných kovů a kožišin za své hedvábné a drahé tkaniny, vzácné zbraně, zvl. dýky (damascenky), šípy, léčiva i jedy.

A pro tyto kupecké karavany z cizích zemí stavěna byla později naše města se svými hrazenými tržišti, kde scházeli se místní obyvatelé ze široka daleka, aby tu v určitých, známých obdobích zúčastnili se výročních trhů a výměnným obchodem opatřili si vzácné výrobky dálných zemí. A na těchto starověkých zemských tržištích zakotvil i náš domácí trh a vymizely odtud vzácné tovary cizozemské, jež jinak potom opatřovány byly z hlavního města.

Ale za stara doprava zboží na velkou vzdálenost byla velmi obtížná pro neschůdnost cest a náklady byly ponejvíce dopravovány na hřbetech soumarů, koní, velbloudů a i lidí. A dnes přeletí tyto končiny od moře k moři letadla za několik hodin a vlaky za několik dní, kdyžtě k tomu za stara bylo třeba celých měsíců a snad i roků!

A hluboce zamyslí se tu nad pelhřimovskou vysočinou náš duch a obrací bezděky listy v minulosti, v nichž ještě skryto je zde mnoho zajímavého i poučného.

A vezměme hned jenom ještě pelhřimovský nejvyšší vrch Křemešník, dnes poutní místo širokého zdejšího okolí s kostelem Nejsvětější Trojice. Pod Křemešníkem dělí se vlastně zdejší vodstvo na dvě oblasti: se strany moravské teče k Dunaji a do Černého moře, od severu k Vltavě a Labem do Severního moře. A věru, že předkům našim byl dobře znám tento přírodní význam Křemešníku a že na něm jistě uctíváno bylo některé přední božstvo pohanských předků našich. Je zajímavo, že křesťanský chrám na Křemešníku zasvěcen byl právě Nejsv. Trojici a zřízen byl tu zajímavý trojboký - souvislý oltář, na němž současně tři kněží sloužiti mohou mši sv. A tím by snad mohl býti vysvětlen i lidový název Křemešníku: Třemešník a ne Křemešník od křemene. Na Křemešníku už dávno před Karlem IV. dolováno bylo na stříbro, po kterýchžto dolech zůstaly zde ještě sesuté i otevřené podzemní štoly. V nich hromadí se v určitých dobách ročních voda, kteráž nad úpatím Křemešníku vyvěrá ve studánce zv. Posvátná nebo Zázračná. A věru, že voda tato má jistě určité léčivé vlastnosti, kdyžtě vyskytují se již návrhy, aby zde postaveny byly lázně významu lázní jáchymovských, když voda zdejší rovná prý se v příčině léčivosti vodě jáchymovské, kdež prý prameny poznenáhlu vysychají. A tak náš starý Pelhřimov, kterýž býval za stara zbožím duchovenským a dostal své jméno dle tradice po biskupu Pelhřimovi (Peregrinovi) a dnes v ústech lidu zní dokonce Peldřimov nebo i Pejdřimov, kráčí k nové a významné budoucnosti lázeňského města.

Ostatně, vzácně krásná a zdravá poloha tohoto města na horské vysočině sama sebou nabízí se k tomu, aby zde zřízena byla k letnímu pobytu velká ozdravovna pro nejširší vrstvy lidu, poměrně snadno přístupná z Prahy i odjinud. Město samo má i zdravé, veliké a moderní koupaliště v rybníce na Stráži s písčitým dnem a vlastními prameny. Koupaliště je vzdáleno asi 10 min. od města.

A Pelhřimov, který za stara zván byl Poutníkov, má dosud ve svém znaku z XV. stol. otevřenou bránu, jíž prochází starodávný poutník. A takovýmto Poutníkovem státi by se měl náš dnešní Pelhřimov, jehož branami procházelo by našich lidí čím dál tím více a vraceli by se odtud na duchu i na těle osvěženi a ozdravěni zdejším čistým, horským vzduchem.