Patery knihy plodů básnických/Píseň rolníkova

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň rolníkova
Autor: Svatopluk Čech
Zdroj: Patery knihy plodů básnických
Online na Internet Archive
Vydáno: Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 276 – 277.
Licence: PD old 70

Nechť dav se rodu, zlatu klaní,
slaví reků meč —
já hrdě zmozolenou dlaní
třímám prostou klec.

Nad čela mocných pozlacená
mohu skráně vznést,
neb jenom z práce pravá cena,
pravá zkvétá čest.

A nejpřednější ze všech prací
ta, již koná pluh:
jí pusté zemi ráje vrací
žehnající Bůh.

To sémě, které pilnou hrstí
nořím v matku zem,
zářícím zlatem vyjde z prsti
v rozkoš bratrům všem.

Jen z toho zlata klasů roben
Kroesův pyšný šat
i vínek nádherný, jímž zdoben
vládčí majestát.

Jen ze zlatého toho moře
s chrpy koralem
nám svitla vzdělanosti zoře
s uměn zápalem.

By přestal ňádra velké matky
křísit dělný pluh,
svět v pustinu by klesl zpátky,
ve tmu lidský duch …

Nuž kove prostý, v černé líše
hrdě blýskej dál,
ten rodný lán je moje říše,
v ní ja volný král.

Jí dobyl předek ostřím rádla,
jí můj hájí pot,
v ní poctivá vždy práce vládla,
vzcházel dobrý plod.

(Ze Zpěvníku Jana Buriana ve Květech, 1887.)