Máj (almanach 1862)/Píseň o vítězství u Domažlic léta 1431

Máj (almanach 1862)
Ballada o slavo-věnci	Píseň o vítězství u Domažlic léta 1431	Písně ranní

Údaje o textu
Titulek:	Píseň o vítězství u Domažlic léta 1431
Podtitulek:	(Zpívá se jako: Byla-tě jedna matička)
Autor:	Karel Jaromír Erben
Zdroj:	Máj : almanah na rok 1862. Praha : I. L. Kober, 1862. s. 265–267. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Pojďte, poslyšte, přátelé,
zpívám pověsti veselé,

O věcech, které se děly,
abyste všickni věděli.

Přijel-tě z Říma kardinál,
ten o Čechy zlou radu vzal.

Měl v jedné ruce krucifix,
za sebou Němců stotisíc.

„Bíte, zabíte, neleňte,
Čechy kacíře vypleňte!

Bíte a palte napořád:
já dám odpustků, co kdo rád!“

Už od Bavor, už Němci jdou,
zlou pověsť nesou před sebou.

Už k Tachovu se zblížili,
osady všecky spálili.

„Pospěšte, bratří! pospěšte,
nás ubožátek potěšte!

Pomozte vlasti nevinné,
ať jmeno české nezhyne!“

Čechové, když to slyšeli,
v hromadu vojska sráželi.

Jedno to vojsko Táboři,
ať vrahy Němce pokoří.

Druhé to vojsko Sirotci,
dobře se zvedli po otci.

Třetí to vojsko od Prahy:
ať nesou pomstu na vrahy.

Od Plzně už se zdvihá prach —
na vrahy Němce přišel strach.

Čechové jdou, už jsou tu hned —
a vrahy Němce jak by smet’.

Co měli, v poli nechali,
úprkem domů jechali.

A kdo se zpozdil ve křoví,
našel tu svůj hrob hotový.

Pušky a špíže hromady,
stříbro i zlaté poklady,

Korouhve i papežský list:
vše přišlo Čechům na kořisť.

A kam se děl pan kardinál?
kde má klobouček? kam ho dal?

„Hoj! když mi bylo běžeti,
uváz’ mi v lese na sněti —
Čech kacíř bude věděti!“

Podáno dle staršího rukopisu. A však píseň tato nad polovici předešlého věku nedosahuje; neb národní píseň o Václavíčkovi, česká i moravská, jejíž nápěvu zde užito, sama pochází asi z polovice předešlého století.

K. J. E.