Ottův slovník naučný/Žireč

Ottův slovník naučný
Žíraviny	Žireč	Žiřice

Údaje o textu
Titulek:	Žireč
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 844. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žireč
Související články ve Wikipedii: Žirec

Žireč: 1) Ž., Žirec (Schurz), městečko v Čechách nad pr. bř. Labe a při želez. dr. Josefov–Liberec v hejtm. a okr. králové-dvorském; 61 d., 188 obyv. č., 306 n. (1900), far. kostel r. 1698 vystavěný, 1tř. šk. Ústř. Mat. šk. a 2tř. něm. šk., pš., telegraf, telefon, záložna, válc. mlýn, pila a 2 výroč. trhy. Domácký průmysl tkalcovský. Alod. panství (891.43 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem, přádelnou na džutu a len, níťárnou a stroj, tkalcovnou na džutu drží Josef Etrich. Za cís. Leopolda Ž. povýšen na městečko, při čemž obdařen erbem městským (vyobr. č. 4882.), jenž se popisuje takto: v modrém štítě stříbrná měst. zeď s branou otevřenou; za ní zvedá se stříbrná špičatá věž s červenou střechou; s obou stran věže a nad ní spatřují se 3 šestihrané zlaté hvězdy. Po obou stranách brány na podezdívce stojí dva andělé a drží vavřínový věnec. R. 1505 seděl na zboží žirečském Jan Litoborský z Chlumu, r. 1534 Jiří z Gerštorfu, od r. 1539 Zilvárové z Pilníková, z nichž Jan účastnil se vzpoury stavů čes., začež jemu mezi jiným statek Ž. s tvrzí od král. komory zabrán a prodán (r. 1622) Marii Magd. Trčkové z Lípy. Po vymření rodu toho spadlo zboží žirečské na komoru král. a cís. Ferdinand III. daroval je (r. 1644) jesuitům u sv. Anny ve Vídni. Tito rozšířili statek žirečský přikoupením okolních dvorův a statků a v l. 1698—1719 založili nynější městečko. R. 1828 koupil Ž. ve veřejné dražbě Martin Wagner a r. 1888 od Jindřicha šl. z Wallerstädtu rodina Etrichova. — 2) Ž. Starý, ves t. s městečkem Ž-em souvisící; 57 d., 29 obyv. č., 273 n. (1900), tkalcovství. — 3) Ž., ves t., hejtm. Prachatice, okr. Vimperk, fara Malý Zdíkov, pš. Vel. Zdíkov; 19 d., 166 obyv. č. (1900).