Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Žacléř

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Žacléř
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 737–738. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žacléř
Č. 4844. Znak města Žacléře

Žacléř, Zacléř, Žacliř (Scharfar), okr. město v Čechách v Krkonoších při žel. dr. Königshau–Ž. v hejtm. trutnovském; má 201 d., 117 obyv. č., 2613 n. a 201 j. národ. (1900), far. kostel (ve XIV. stol. far.), v nynější podobě od jesuitů vystavěný r. 1732, zámek vystavěný rovněž od jesuitů r. 1750, po devíti letech bleskem vyhořel, načež obnoven a r. 1778 od Prušáků zpustošen, radnice, 6tř. obec. a 3tř. měst. a průmysl, pokrač. šk., lékárna, pš., telegraf, telefon, četn. stanice, záložna, měst. spořitelna, kamenouhel. doly, výroba zboží porculánového, přádelna na lněnou přízi, průmysl textilní a týden. výroč. trhy. Alod. panství (1048.87 ha) se zámkem drží Karel Hesse. Kdy a od koho Ž. založen a měst. erbem nadán, neznámo. Erb měst. (vyobr. č. 4844): v červeném štítě mezi dvěma jedlemi spatřuje se sedící a na pravo hledící medvěd se zlatým obojkem. Ž. slul původně Bornflos, Bärnstadt, po zříceném hradě na blízké hoře »Zechenhaus«. Hrad prý vystavěn kolem r. 1130 od knížete Soběslava I. na ochranu proti vpádům Polákův a později jako hrad královský sloužil k hájení pomezních hranic. Karel IV. odevzdal jej v zápisné držení r. 1365 Bolkovi, kníž. opolskému. Ve XIV. a XV. stol. seděli zde jako purkrabí Zejdlicové. R. 1447 hrad pobořen, ale za nedlouho znovu postaven a vešel v držení pp. z Lichtenburka. Ferdinand I. potvrdil jej jako manství r. 1542 Krištofovi z Jandorfu na Vrchlabí. Tento nemaje dědiců manských vzdal zboží žacléřské s povolením královským svým dcerám, jejichž sňatky dostali se do Ž-e cizí rodové. Král Rudolf II. prodal Ž. Heřmanovi z Kaniše a tohoto syn (r. 1622) Magdaléně Trčkové roz. z Lobkovic. Když pak veškera zboží Trčkovská r. 1634 od král. komory zabrána, Ž. darován kolleji jesuitské ve Vídni (1644), která jej držela až do svého zrušení (r. 1773). Potom Ž. připadla nábožen. fondu, od něhož r. 1848 přešla do rukou světských. R. 1866 koupil zboží žacléřské od ryt. Pulpana z Feldšteina sv. p. ze Silberšteina. — Okr. soud žacléřský má na 50.29 km2 1173 d., 273 obyv. č., 10.061 n., 203 j. národ.; z 10.686 přitom, obyv. 10.569 katol., 83 ev., 29 žid., 5 j. vyzn., z těch: 5397 muž., 5289 žen. (1900).