Ottův slovník naučný/Šněrovačka

Ottův slovník naučný
Šnepp	Šněrovačka	Šnirch

Údaje o textu
Titulek:	Šněrovačka
Autor:	Duchoslav Panýrek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 691–692. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Korzet

Šněrovačka čili korset. Zvláštnosti zevní i vnitřní úpravy těla ženského (muži nosí jen výjimečně š-ku, některý ješitný důstojník tu a tam) ode dávna nutily marnivou ženu vyhledávati pomůcky, jež by dodávala tělu tvarů, jakými honosí se tělo mladé a svěží. Při tom bylo málo dbáno prospěchu zdraví, v dřívějších stoletích ještě méně nežli nyní, tak že jsou zaznamenána stadia vývoje š-ky (kovový krunýř potažený látkou, jenž nedovoloval usednuvši dámě vstáti bez cizí pomoci, jenž nedovoloval jí dýchati, pohnouti se, jenž způsoboval proleženiny atd.), jež nedávají ani pochopiti stupeň sebezapření oněch obětí módy. Vedle stanoviska t. zv. kosmetického měla a má na vývoj š-ky i móda vliv měnivý, tu liberálnější, tu přísnější, při čemž hygienické zájmy vždy vice méně trpí. Proto š. v dobách vývoje hygieny, jejíž rozkvět padá hlavně do posledních desetiletí, byla předmětem invektiv lékařů, horlitelů paedagogických atd. tím více, čím lépe četnými sekcemi osob š-kou znetvořených seznávány změny jí způsobené.

Š. působí škodlivě nepřirozenou těsností. Snaha buditi dojem štíhlosti vede i ženy, jejichž útvar těla není štíhlý, k silnějšímu utahování š-ky, aby tím krajinu těla zv. pás či taille (libovolně vytvořené nejužší místo trupu, jež neodpovídá místu od přírody na trupu nejužšímu, který je pod prsy, nýbrž běží tu výše, pod okrajem žeber, tu níže, nad boky, jak to právě ta která móda velí), učinily užším nežli je. Tím tlačí se jednak kostra sousední (dolní žebra), jednak útroby dutiny břišní a dolní části hrudníku přímo, orgány s těmito přímo poškozovanými sousedící pak nepřímo. Nejvíce trpí ovšem útroby, z břišních žaludek a játra, z hrudních plíce. Dámy hovící krajně módě vědí o tomto neblahém působeni š-ky, není jim volno v ústroji takové, a jakmile jsou samy v rodině, odkládají š-ku. Jiné však v ní i spí. Vědí také, že útroby takto stísněné nemohou pracovati, a proto ničeho nechtí jísti ani píti, pokud jsou stísněny š-kou. Žádá-li však situace rychleji se pohybovati, na př. při tanci v plese, kterýžto rychlý pohyb má za následek čilejší oběh krve, jeví se další následky stísněni. Žilný odtok krve do srdce je stižen, také veliké tepny břišní jsou poněkud sevřeny, ač méně, nežli žíly, srdce má větší práci, neboť krvi jím rozháněné staví se v cestu větší překážka, kterou hodlá zmoci mohutnější prací jsouc mimo to ještě čilým pohybem popoháněno k vydatnějším stahům. Plíce jsou také sevřeny a tak i okysličování krve v plících při zrychlené (pohybem) potřebě kyslíku jest obmezováno. To jest jen působení bezprostřední a čtenář seznává jeho závažnost.

Přicházejí pak následky, řekl bych, vleklé. Šněrování těsné přivádí žebra do polohy nesprávné, v nichž setrvávají, i když tlak š-ky pominul; v nesprávné té poloze vyvozují změny tvaru jater, sleziny, žaludku, na jejichž povrchu (hlavně na jatrech) ukazují se otisky (t. zv. rýhy korsetové). Za jedné módy korsetové zbývaly na trupu hluboké zářezy v měkkých částech zprvu rudé, po nichž však tvořily se pruhy trvale zbarvené (do hněda). Šněrovala-li se tak osoba stižená ochabnutím závěsů útrob (Glenardova nemoc, splanchnoptosa), byl tím postup bloudivé ledviny, sestouplých jater, sestupu útrob atd. jen zhoršován. Také na těhotenství a porod š. podle svědectví porodníků a gynaekologů měla častěji vliv neblahý (odchylné polohy plodu, změny polohy dělohy po porodu, městky atd.). Poměry ty byly většinou v posledních letech, co skiagrafií útvar kostry v živoucím těle může býti kontrolován, konstatovány přesvědčivě.

Na základě těchto a jiných zkušeností stanovena hygienická norma š-ky: 1. Nesmí tísniti ani dosti málo. 2. Doma má býti hned odložena. 3. Ve spánku nemá nikdy býti nošena. 4. Těhotným budiž š. naprosto zakázána. 5. Děti nesmějí nositi š-ku. (Některé úřady výslovně zakázaly dětem š-ky nositi, na př. ministr vyučování Vlasics v Uhrách.) 5. Má býti z látky pružné a vzdušné a nemá sahati výše než pod prsy a níže než k okrajům kostí kyčelních. 7. U dam otylých budiž nahrazena živůtkem, jenž v podobě širokého pasu obejímá trup a podporuje prsy. 8. Choroby útrob hrudních nebo břišních, zvl. ty, jež jsme uvedli, že š-kou se stěžují, mimo ně však i takové, při nichž jakýkoli tlak ze vnějška na orgán působí škodlivě neb i jen nepříjemně (žaludeční vřed, srdeční vady, tuberkulosa plic atd.), š-ku nositi nedovolují.

Uvážíme-li, že mladistvým zdravým osobám není š-ky třeba, protože tvary jejich těla nepotřebují zevní podpory, zbyla by š., ovšem jen s výhradami výše uvedenými, starším dámám, u nichž ochablost měkkých částí těla (prsy, přední stěna břišní) zaviňuje tvary neaesthetické, jež by byly zevně patrny.

Š. léčebné mají za účel působiti při znetvořeninách páteře. Rozeznáváme tu 1. š-ky, které se snímají, a 2. jež se nosí stále a nesnímají se. Účelem jejich jest poskytnouti trupu oporu a zabrániti tak vzrůstání vady, na př. vybočení páteře v oblouku nebo v úhlu, při křivici, tuberkulose obratlů atd. Š-ky ty hotoví se z rozmanitého materiálu, sádry, vodního skla, plsti, pleteně drátěné, papíru atd., podle odlitku hrudníka neb na hrudník nemocného přímo, když byl za hlavu pověšen na t. zv. přístroj Sayreův, ve kterém páteř, pokud to možno, se narovná. Bandažisté hotoví š-ky podle návodů lékařů z ocelové kostry a kožených polštářů, vždy však opatření š-ky má se díti buďto výhradně lékařem neb za jeho dozoru a vedení bandažistou. Věda zabývající se napravováním znetvoření (t. zv. orthopaedie, čásť chirurgie), dosáhla v posledních desítiletích znamenitého rozkvětu a dovede kombinací tělocviku, elektřiny, massáže, léků a š-mi dosahovati dobrých úspěchů. Bandažisté, t. j. řemeslníci obírající se výrobou takovýchto orthopaedických pomůcek, nemají žádného lékařského vědění a nemohou chorobu rozpoznati, tím méně udati vhodné léčení. I hotová š., třeba se nesnímala, potřebuje stále kontroly lékařské, neboť lidské tělo, zvl. osoby mladé nebo dítěte, jest organismus živoucí, tedy se měnící. Žádná š. nesmí však tělo tísniti a dýchání překážeti, každý tlak, jenž při ní působí, musí býti pružný a ramena nesmí obmezovati. To jsou hlavní požadavky š-ky. Pnrk.