Ottův slovník naučný/Čistá

Ottův slovník naučný
Čisovice	Čistá	Čistec

Údaje o textu
Titulek:	Čistá
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 761. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Čistá
Související články ve Wikipedii: Čistá (okres Mladá Boleslav), Čistá (okres Rakovník), Čistá u Horek

Čistá: 1) Č., město v Čechách na potoku t. jm. a při potoku Javornici, hejtm. a okr. Kralovice (8 km sv.), býv. pan. Kříč, má 270 d., 1697 obyv. č. (i se Strachovicemi, 1890), kostel sv. Václava (pův. r. 1352, nově vystavěný r. 1830), radnici s věží, 5tř. obec. a průmysl. pokr. školu, pošt., telegr. a četnickou stanici, lékárnu, měst. pivovar, 4 mlýny (z nichž 1 parní), 2 cihelny a 4 výr. trhy. Obyv. provozují zvláště obuvnictví, pak též krejčovství, tkalcovství a punčochářství. Stranou města samoty: myslivna obecní, mlýny při Javornici Plačky, Drahovice (s pilami), při potoku Kuzovském valcha, obecní mlýn a rybník při Pile. Na vých. straně v hájku zal. r. 1716 kaple sv. Anny, k níž později přeložen hřbitov. Sev.-vých. od Č-té Kočičí vrch asi 500m vys.; I¼ hod. odtud zřícenina hradu Krakovce. — Č. bývala vsí, až roku 1536 od krále Ludvíka na město vysazena. Ferdinand II. nadal městečko znakem (vyobr. č. 986.), jenž představuje zlatý štít, jehož dolní část rozdělena ve tři pruhy (prostřední stříbrný, oba postranní červené); v části horní v poli zlatém stojí sv. Václav s korouhví a štítem, na nichž spatřuje se černá orlice v bílém poli. — Nejstarší historická zpráva o Č-té jest v zakládací listině kláštera strahovského. R. 1229 jmenuje se na darovací listině Přemysla Otakara I. co svědek Zdislav z Č-té, r. 1365 vykonávali podací při kostele čisteckém Chotěbor, Purkhard a Zvěst, bratří z Č-té, r. 1369 Chotěbor z Č-té a Jan řeč. Chlumka ze Slavec. R. 1389 uvádí se jako majitelka Č-té kapitula sv. Víta v Praze a s některými přestávkami držela ji do 2. pol. XVI. stol. Okolo r. 1570 seděl na Č-té Jan st. Chlumčanský z Chlumu a Přestavlk. R. 1620 byla opět kapitula majetnicí Č-té, kterou pak r. 1713 prodala Václavu Jos. hr. Lažanskému z Bukové, pánu na Kříči, a tím spojen statek Č. s panstvím kříčským. K Č-té náleží též popl. dvůr Strachovice. (Viz Arch. Pam. díl X. a Popis okresu kralovického od J. Dýka, 1886.)

2) Č., ves v Čechách, hejtm. Hradiště Mnich., okr., býv. pan. a fara Bělá u Bezd. (5 km jv.), pošta Podol-Bělá; 82 d., 556 ob. č., 12 n. (1890), kostel sv. Vavřince, I-tř. šk., továrna na lepenku a dřevitý cement, 4 kamenné lomy a z cihelny. — 3) Č., ves a all. statek t., hejtm. Jičín, okr. Paka N. (7.5 km sv.), fara Kalná Dol., pošta Horky u Jičína, 238 d., 1426 ob. č. (1890); kostel sv. Prokopa (1350 farní), 4 tř. šk., zámeček, dvůr, lihovar, pivovar a mlýn. Hlavní výživou obyv. je tkalcovina a tření lnu. Jména nejstarších držitelů a zakladatelů býv. tvrze jsou neznáma. Ze známých nám majetníků Č-té první jest Alžběta z Martinic (kol. r. 1590); pak Zbyněk St. Kapoun ze Svojkova a na Č-té (1603), Jindř. Kapoun ze Svojkova a na Běronicích (1605), pí. Magd. Vratislavová z Řehníc a na Č-té (1612), pí. Markéta Kapounová ze Sloupna (1619). R. 1625 koupil Č-tou po Adamu Kašp. Vančurovi z Řehníc, jemuž byla konfiskována pro odpor proti králi, Albrecht z Valdšteina. Po smrti jeho r. 1634 Č. tehdy s panstvím Hostinným spojená dědičně vedlé cís. resoluce postoupena Vilémovi sv. p. Lamboyovi, který ji držel až do r. 1658. V l. 1685–87 jmenuje se držitel Jan Rud. Záruba z Hustiřan, pak hr. Morzinové, z nichž poslední Rudolf roku 1796 prodal Č-tou Ignáci Falgovi, obchodníku z Trutnova. R. 1834 koupil ji Karel kn. Rohan.