Ottův slovník naučný/z Poděbrad

Ottův slovník naučný
Poděbaby	z Poděbrad	Poděbradský

Údaje o textu
Titulek:	z Poděbrad
Autor:	Adolf Holk
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1000–1001. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Páni z Kunštátu a Poděbrad

z Poděbrad: 1) z P. pánové viz Poděbrady a z Kunštátu.

2) z P. Jiří viz Jiří 9).

3) z P. Hynek neboli Jindřich mladší byl třetím synem Jiříka Poděbradského. Životopis jeho viz Minstrberská knížata, str. 397 b. Do literatury české náleží několika pracemi, snad celým sborníkem skladeb allegorických a kluzkých, jenž rukopisně chová se v knihovně Jana ryt. z Neuberka (226 listů, in 4°). Ze zprávy Lupáčovy víme, že Hynek z P. jest jistě skladatelem básně Májový sen této sbírky; báseň tištěná v stol. XVI. pokládána za ztracenu, až teprve v uvedeném rukopise nalezena. Hanka vydal ji v »Starobylých skládáních« (1823, str. 111–122), při čemž místa censurou závadnými shledaná nahradil textem smyšleným, jejž prý Svoboda-Navarovský doplnil. Kromě Májového snu obsahuje uvedený sborník veršovanou Výstrahu před ženěním, veršovanou allegorii o Cnosti (otišt. v »ČČM.« 1840, str. 391), prosaickou allegorii o Cnosti a moudrosti, Verše o milovníku (»Starobylá skládání«, V., 73–111), Skládání o manželství (t., 122–152), prosaickou allegorii o Štěstí (slovným zněním i obsahem totožnou s Pánem rady, tištěným v Praze r. 1505), jedenáct novell Boccacciových a jednu rozprávku původní, veršované Zrcadlo marnotratnosti (Praha, 1515 a »ČČM.« 1872) a dle Lupáčova svědectví ztracenou skladbu P-ovu o křižácké výpravě r. 1099 od Foulchera de Chartres (Fulcheria Carnotenského). Rukopis náš popsal a rozebral duchaplně V. Nebeský v »ČČM.« na r. 1848 (str. 113–137), kdež ukázal, že Májový sen Hankou v »Skládáních« otištěný není vlastně báseň jedna, nýbrž že jsou to básně dvě, t. Veršové o milovníku a vlastní Májový sen. On také ukázal, že předlohou jejich jsou stručnější básně augšpurské jeptišky Kláry Hätzlerové ze sbírky pořízené r. 1471 panu Jiřímu z Roggenburku. Motivem Veršů je stálost v pokušení, v Májovém snu líčí P. květnatě, s oblibou prodlévaje při kluzkostech, sen jinocha, jejž milenka navštíví a jenž probudiv se poznává teprve, že návštěva ta byla jen snem. Volba látek odpovídá povahovému ustrojení autorovu. Srv. čl. I. J. Hanuše ve »Zprávách Kr. č. společ. nauk« 1867, II. 67), kdež zpráva o Hankově vydání, opětováno tvrzení Nebeského, že Hanka vydal vl. básně dvě, neprávem popřena shodnost skladby druhé s Májovým snem a rovněž licho upřeno autorství Hynkovo, posléze i mylně se tvrdí, že Klára Hätzlerova (vyd. Halthausovo, Quedlinb. a Lipsko 1840; srv. K. A. Geuther, Composition u. Entstehung des Liederbuches der Klara Hätzlerin, Halle 1899) není původkyní označeného sborníku. Krom toho srv. Jirečkovu Rukověť II, 129 a Vlčkovy Děj. čes. literatury I. 1., 263 sl. a 285–286. Holk.