Ottův slovník naučný/Zmatečnost

Ottův slovník naučný
Zmaj	Zmatečnost	Změjinogorsk

Údaje o textu
Titulek:	Zmatečnost
Autor:	František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 649. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Žaloba pro zmatečnost

Zmatečnost (zmatek, důvod zmatečný) v řízení trestním jest takové porušení zákona, jemuž řád trestní přičítá ten účinek, že přislušný výkon processní nebo samo řízení a rozsudek na něm se zakládající stávají se neplatnými, zmatečnými. Zmatky tyto jsou buď materiálné nebo formálné, t. j. porušení předpisů práva trestního hmotného (§ 281, č. 9–11) nebo processního (§ 281, č. 1–8 a 12). Tyto zase jsou buď absolutní (§ 281, č. 1, 5, 6, 7, 8 a 12) nebo relativné (č. 2, 3 a 4) podle toho, zda ono porušení zákona již samo o sobě působí z., či jen tenkráte, když zároveň mělo aneb alespoň míti mohlo účinek na samo rozhodnutí. Z. však nenastává sama sebou, nýbrž teprve tím, že strana k tomu oprávněná řádným spůsobem se ji dovolává, že totiž podává na rozsdek příslušný opravný prostředek, t. j. při rozsudcích sborových soudů první stolice a soudů porotních zmatečnou stížnost, při rozsudcích soudů okresních pak odvolání (viz Opravné prostředky). Zmatečné důvody, o něž třeba opírati tyto opravné prostředky, vypočítává zákon taxativně v §§ 281, č. 1–12, 344. č. 1–13 a 468, č. 1–3. Vůbec jsou to jen takové z-i, jež zběhly se v samém hlavním přelíčení nebo v rozsudku. Stala-li se z. již v řízení přípravném, na př. v přípravném vyšetřování byl vyslechnut svědek nezpůsobilý, lze z té příčiny podati zmatečnou stížnost jen, když spis (protokol) sepsaný o takovém zmatečném výkonu řízení přípravného byl čten ve hlavním přelíčení (§ 281, č. 2). Jestliže ti, kdož mají právo podati proti rozsudku opravný prostředek, tohoto práva neužili, rozsudek nabývá právní moci a z. sluší pokládati za spravenu. V doktríně však jest zastávána také míněni, že některé, zvláště hrubé nedostatky řízení působí jeho neplatnost, i když ani z této přičiny rozsudku nebylo odporováno. Tu pak mluví se o t. zv. z-i nezhojitelné, která působí, že rozsudek ani nemůže nabýti právní moci a tedy také nemůže státi se vykonatelným, jako na př. kdyby rozsudek trestní byl vynesen soudem civilním nebo úřadem správním, nebo kdyby v něm nebyl označen určitý čin trestný nebo určitě vyměřený trest a pod. -rch.