Ottův slovník naučný/Zahrádka

Ottův slovník naučný
Zahradiště	Zahrádka	Zahrádka Jan

Údaje o textu
Titulek:	Zahrádka
Autor:	Václav Petrů, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 373–374. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Zahrádka
Související články ve Wikipedii: Hrobská Zahrádka, Zahrádka (Čachrov), Zahrádka (Čížkov), Zahrádka (Horní Paseka), Zahrádka (Kostelec nad Vltavou), Zahrádka (Maršovice), Zahrádka (Nalžovské Hory), Zahrádka (okres Plzeň-sever), Zahrádka (Petrovice), Zahrádka (Pošná), Zahrádka (Rožmitál na Šumavě), Zahrádka (Slapsko), Zahrádka (Tábor), Zahrádka (Teplá), Zahrádka (Vojkov), Zahrádky (okres Jindřichův Hradec)

Zahrádka: 1) Z., ves v Čechách, hejtm. Benešov, okr. Neveklov, fara a pš. Maršovice, 30 d., 178 obyv. č. (1900), popl. dvůr, cihelna a 3 mlýny. — 2) Z., ves v Čechách, hejtm. a okr. Jindř. Hradec, fara Palupín, pš. Strmilov; 70 d., 464 obyv. č. (1900), 2tř. šk., spořit. a zálož. spolek, 2 mlýny. — 3) Z., ves t., hejtm. a okr. Klatovy, fara a pš. Čachrov; 16 d., 104 obyv. č. (1900), mlýn. — 4) Z., ves t., hejtm. Klatovy, okr. Planice, fara a pš. Stříbrné Hory; 11 d., 57 obyv. č. (1900). — 5) Z., ves t., hejtm. Kralovice, okr. Manětín, fara Číhaná, pš. Všeruby; 25 d., 128 obyv. n. (1900), 1tř. šk., popl. dvůr, mlýn a lomy pískovcové. — 6) Z., ves t., hejtm., okr. a pš. Krumlov, fara Přídolí; 9 d., 9 obyv. č., 69 n. (1900). — 7) Z., ves t., hejtm. a okr. Milevsko, fara a pš. Kostelec nad Vltavou; 29 d., 208 obyv. č. (1900), popl. dvůr. — 8) Z., ves t., hejtm. Pelhřimov, okr. Pacov, fara a pš. Cetoraz; 25 d., 169 obyv. č. (1900). — 9) Z. (Pošenská), ves t., okr. a pš. Pacov, hejtm. Pelhřimov, fara Proseč-Pošná; 21 d., 182 obyv. č. (1900). Původně byla Z. samostatným statkem, který byl sídlem vladyckého rodu Housků ze Zahrádky, kteří v století XV. seděli také na Pošné, k níž připojili také ves svou dědičnou. Na spojeném takto zboží vládli Houskové až do počátku století XVII., statky své i jinak rozmnožujíce. Jan Houska ze Z. přidružil se k odboji stavovskému, pročež mu byly po katastrofě Bělohorské statky odňaty a prodány. Z. zůstala od té doby přidělena jako podřízený dvůr k panství Proseči-Pošné. Pů. — 10) Z., ves t., hejtm. Přeštice, okr. Nepomuky, fara Vrceň, pš. Čížkov u Blovic; 50 d., 295 obyv. č. (1900), 2 mlýny. — 11) Z., ves t., hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara Vojkov, pš. Kosová Hora; 17 d., 121 obyv. č. (1900). — 12) Z., ves t., hejtm. Tábor, okr. a pš. Ml. Vožice, fara Vrcholtovice; 14 d., 78 obyv. č. (1900). — 13) Z., ves t., hejtm., okr. a fara Tábor, pš. Dražice; 14 d., 100 obyv. č. (1900), mlýn. — 14) Z. (Sahrat), ves t., hejtm. a okr. Teplá (město), fara a pš. Teplá (klášter); 25 d., 159 obyv. n. (1900), 1tř. šk. — 15) Z. Mladotova, ves t., hejtm. a okr. Sedlčany, fara Kovářov, pš. Petrovice u Sedlčan; 29 d., 182 obyv. č. (1900). Alod. statek (297 ha) se zámkem, dvorem, pivovarem a lihovarem drží Čestmír Lang. — 16) Z. Trhová, městec t. na pr. bř. Želivky, hejtm. a okr. Ledeč; 152 d., 961 obyv. č. (1900), far. kostel (ve XIV. stol. far.), 5tř. šk., pš., četn. stan., 2 spořitelní a zálož. spolky, 2 mlýny a týd. a výroč. trhy. Z. na městečko povýšena uprostřed XVI. stol. za panování cís. Ferdinanda I. a nadána městsk. erbem (vyobr. č. 4766.): v červeném poli stříbrný příčný trámec (rakous. zemský znak). Z. T. byla původně zbožím duchovním. R. 1436 zapsána Mikuláši Trčkovi z Lípy, od kteréžto doby zůstala v rukou světských.