Ottův slovník naučný/Vyškov

Ottův slovník naučný
Výškoměr	Vyškov	Výškov

Údaje o textu
Titulek:	Vyškov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 71–72. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Vyškov

Vyškov, Víškov (Wischau), město na Moravě po obou březích Hané (254 m n. m.) a při žel. dr. Brno-Přerov, má 453 d., 5334 obyv. č., 632 n., 1 j. nár. (1900), starý far. a děk. chrám, zámek (nyní byty vrchnostenských úředníka), klášter dominikánek s dívčí školou a ústavem vychovávacím, synagogou, 5tř. čes. šk. obec. (s páral.) pro chl. a 5tř. obec. pro div., něm. 5tř., dvě šk. měšť. (čes. a něm.), kupeckou a průmysl, pokrač. šk., zimní hospod, šk., gymnasium, sbírku předhistorických předmětů, národopis. spolek, okr. hejtm. a soud, hlav. berní úřad, evidenci katastru daně pozemkové, správu kontrol, okresu financ, stráže, cejchovní úřad, pš., telegraf, telefon, všeobecnou veřej, nemocnici, lékárnu, 2 lázně, měst. spořitelnu, kontribuční záložnu, něm. spořitelnu, 2 občanské záložny. Průmysl zastupuji cukrovar kommanditní společnosti, 3 pivovary, sladovna, výroba octa, lihovin a sodové vody, 3 mlýny, pila, kamen, lomy, 6 cihelen, stroj, zámečnictví, výroba zboží lněného a bavlněn., 2 tiskárny, týden, a 6 výroč. trhův a po domácku soukenictví a tkalcovství (60 tkalců), a obchod se zemskými plodinami. Korunní lenní panství má 10.117^·22 ha půdy; náleží k němu zámek, dvůr, parostr. pivovar a cihelna, drží arcibiskupství olomoucké.

V. jest stará osada připomínaná již r. 1131 a naleževší zeměpánům; od biskupa Brunona V. naleževší biskupům; později arcibiskupům olomouckým. R. 1433 husité marně obléhali V., ale nadělali městu znamenitých škod; načež město nadáno různými výsadami. Syn krále Jiřího vydrancoval (1469) město úplně, poněvadž stálo při straně králi protivné. R. 1605 zahájen zde sněm stavů moravských, r. 1616 založen klášter kapucínský, jenž r. 1787 zrušen; z klášterní zahrady zřízen pak hřbitov a klášterní stavení sneseno. Zámek založen r. 1490; mnohokráte byl letním sídlem biskupův olomouckých. R. 1805 a 1809 zle zde hospodařili Francouzi. — Okr. soud vyškovský má 391^·23 km², 6466 d., 36.828 obyv. č., 2912 n., 9 j. národ.; z 39.799 přitom, obyv. 39.417 katol., 27 evang., 355 žid., z těch: 18.572 muž., 21.227 žen. (1900).