Ottův slovník naučný/Trnová

Ottův slovník naučný
Trnov	Trnová	Trnovanský

Údaje o textu
Titulek:	Trnová
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 778. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Trnová
Související články ve Wikipedii: Trnová (okres Praha-západ), Trnová (Katusice), Trnová (okres Plzeň-sever), Trnová (Pardubice), Trnová (Polepy), Trnová (Tisová)

Trnová: 1) T., Trnov, ves v Čechách, hejtm. Mnich. Hradiště, okr. Bělá u Bezd., fara a pš. Skalsko; 33 d., 188 obyv. č. (1900). — 2) T., ves t., hejtm. Kralovice, okr. Manětín, fara Krašovice, pš. Čes. Neustadtl (Dol. Bělá); 63 d., 556 obyv. č., 2 n. (1900), kutiště a plavírna kaolinu, 2 mlýny (z nich jeden zove se Hamr), ložisko kamen, uhlí a na levém bř. potoka Bělé zámek »Vísky* se dvorem. Ves příslušela původně ke klášteru tepelskému. — 3) T., Trnové (Trnowey), ves t., hejtm. a okr. Litoměřice, fara Hrušovany, pš. Polepy; 31 d., 1 obyv. č., 181 n. (1900). Ves uvádí se r. 1272 mezi zbožím kláštera chotěšovského. — 4) T., ves t., hejtm., okr. a pš. Pardubice, fara Rosice; 39 d., 332 obyv. č. (1900), parostr. cihelna. — 5) T., far. ves t., hejtm. Smíchov, okr. a pš. Zbraslav; 31 d., 200 obyv. č., 1 n. (1900), kostel sv. Ducha (ve XIV. stol. far.), 2tř. šk., četn. a paropl. stanice, 2 mlýny, hrnčířství. Alod. statek (419.36 ha půdy) se zámkem a dvorem drží Karel Košťál. K T-vé náleži Holubov, mlýn na Vltavě, Stehlikovský mlýn, samoty: Leznice (hospoda) a u Hrnčíře. Část lesa T-vé propustili r. 1342 opat Předbor a konvent kláštera břevnovského bratřím Peškovi a Oldřichovi z Kosoře, by zde založili ves. R. 1367 klášter prodal T-ou právem zákupním Václavu Albrechtovi z rodu Olbramoviců z Prahy. R. 1390 připomíná se Heřman z Trnové a jeho potomci do r. 1477. R. 1614 seděl na T-vé Vilém z Roupova, v l.1710—22 Františka Frischmanova z Ehrenkronu, r. 1725 Jan Jos. Běšín z Běšína, po něm syn Adam, r. 1756 Frant. Josef z Badamberka, r. 1780 Kristián Jos. z Gläszeru, r. 1787 Jan ryt. ze Schönfeldu (jenž na T-vé zřídil odborné učiliště hospodářské, o němž pojednává se ve spise »Die erste Bauernschule in Böhmen«, 1791), r. 1812 Josef Schabner ze Schönbaru, r. 1818 Jan Doudlebský ze Sternecku, r. 1832 opět Schabner, r. 1838 Václav Skraup, od něhož zboží trnovské koupil r. 1872 Maximilián sv. p. Scharschmied z Adlertreu. — 6) T. (Dornhof), víska t., hejtm. Sušice, okr., fara a pš. Kašp. Hory; 6 d., 34 obyv. n. (1900). — 7) T. (Tirna), ves t., hejtm. a okr. Tachov, fara Tisová, pš. Čes. Neustadtl (Dol. Bělá); 37 d., 181 obyv. n. (1900).