Ottův slovník naučný/Světlá (obec)

Ottův slovník naučný
Světla	Světlá (obec)	Světlá Karolina

Údaje o textu
Titulek:	Světlá (obec)
Autor:	Alfons Jaromír Žák, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 427–428. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70 PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Světlá (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Dolní Světlá (Pojbuky), Horní Světlá (Bradáčov), Světlá (Hartmanice), Světlá (Lhota pod Hořičkami), Světlá (Louňovice pod Blaníkem), Světlá (Slaná), Světlá (Studená), Světlá (Žďár nad Orlicí), Světlá nad Sázavou, Světlá pod Ještědem, Světlá, Zwettl

Světlá: 1) S. nad Sázavou, město v Čechách, 395 m n. m., nad ř. Sázavou a při žel. dr. sev.-záp. a S.–Rataje–Přívlaky, v hejtm. a okr. ledečském, má 232 d., 2147 obyv. č., 10 n. (1900), děkan, kostel sv. Václava (ve XIV. stol. far.), 2 obec. školy o 9 tř. pro chl. a dív., měšt., chlap, a průmysl. pokrač. šk., synagogu, četn. stanici, lékárnu, obč. záložnu, spoř. a zálož. spolek, par. pilu, továrnu na sklo, 7 brusíren na broušení skla a českých granátů, doly na žulu, závody kamenické, škrobárny, mlýn, broušení drahokamů (domácký průmysl) a několik výročních trhů. Alod. panství (5915.50 ha půdy) se zámkem, dvorem, s továrnou na klovatinu a škrob, par. pilou, uměl. mlýnem drží Josef Osvald hr.Thun-Hohenstein-Šalm-Reifferscheid. Letní sídlo. Erb měst. (vyobr. č. 4072.): v červeném štítě stříbrná věž s okny, cimbuřím a červenou sedlovou střechou a 2 zlat. makovicemi; okolo věže hradba s branou otevřenou a mříží vyzdviženou. S. byla původně majetkem kláštera vilémovského; válkami husitskými zpustošena a ochuzena, tak že domohla se jakéhosi blahobytu teprve za Burjana Trčky z Lípy. Tento rozšířil město (1561), vymohl trhy (1562), založil r. 1567 tvrz, z níž některé zdi spatřují se při nynějším zámku, a špitál (1578). Po něm následovali synové Maximilian a Jan Rudolf, kteří též S-lou nadali rozličnými svobodami. Po smrti Jana Rudolfa Trčky S. přikázána 3 vojevůdcům, z nichž Burjan Ladislav z Valdšteina skoupil ostatní díly. Potom se tu do r. 1748 vystřídalo několik majetníků. T. r. koupil S-lou Filip hrabě Kolovrat Krakovský, jenž tu založil r. 1752 první brusírnu na granáty. Od jeho syna koupil S-lou Frant. hr. Zichy a od tohoto ji koupil starohrab. rod ze Salmu-Reifferscheidu. S. je rodištěm Aloise Jelena. — 2) S., ves t. blíže Blánice, hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara a pš. Louňovice; 14 d., 76 obyv. č. (1900). — 3) S., ves t., hejtm. Náchod, okr., fara a pš. Čes. Skalice; 56 d., 304 obyv. č. (1900), spoř. a zálož. spolek. — 4) S., ves t. blíže Orlice, hejtm. Rychnov n. Kn., okr. Kostelec n. Orl., fara a pš. Borohrádek; 17 d., 118 obyv. č. (1900), popl. dvůr. — 5) S., víska t., hejtm., okr., fara a pš. Semily; 7 d., 18 obyv. č. (1900). — 6) S. (Zwieslau), ves t., hejtm. a okr. Sušice, fara a pš. Petrovice u Sušice; 12 d., 74 obyv. č., 5 n. (1900), 1tř. šk., 2 mlýny. — 7) S., také S. pod Ještědem, far. ves t., 544 m n. m., hejtm. Turnov, okr. Čes. Dub, pš. Osečná; 38 d., 273 obyv. č. (1900), kostel sv. Mikuláše (ve XIV. stol. far.), v nynější podobě z r. 1728, 4tř. šk.; letní sídlo a značná ložiska vápence. Původně stával zde klášter řádu sv. Jana Jerusal., který v neznámé době přenesen odtud do Čes. Dubu, jenž odtud delší dobu nazýván Nová Světlá. — 8) S. Dolní, též Podsvětlá, ves t., hejtm. Tábor, okr. Ml. Vožice, fara Zhoř, pš. Cetoraz; 7 d., 41 obyv. č. (1900). — 9) S. Horní, ves t., 20 d., 159 obyv. č. (1900), mlýn.

10) S., ves na Moravě, hejtm. Dačice, okr. Telč, fara a pš. Mrakotín; 41 d., 226 obyv. č. (1900), 1tř. šk. — 11) S. i Světlé, ves t., hejtm. Mor Třebová, okr. Jevíčko, fara Cetkovice, pš. Šebetov, 42 d., 222 obyv. č. (1900) dvůr popl.

12) S. (něm. Zwettl), město v D. Rakousích nad Kampem, sídlo okr. soudu a hejtmanství, 3284 obyv. (1900), z nichž je 8 Čechů, 419 d., pošta, měst. a ob. šk., klášter šk. sester sv. Františka, okr. nemocnice, farní chrám P. Marie, špitální sv. Martina a za městem na kopci starobylý chrám hřbitovní, někdy proboštský. Z býv. proboštství udržel se jen titul infulovaného probošta, jejž udílí sám císař. Ze S-lé vede místní dráha do Schwarzenavy. Asi hodinu na východ leží na vrchu památný klášter cisterciáků Světlá, zal. r. 1137 od Hadmara I. z Kuenringu. Husitská a 30!etá válka zasadily klášteru hluboké rány, z nichž se však opět vzpamatoval a působí posud. V klášteře jest podivuhodný chrám Nanebevzetí P. Marie, krásná kapit. siň a křížová chodba, bohatá knihovna, vzorný archiv, museum, filiálka mil. sester sv. Františka a konvikt studujících. AŽ.