Ottův slovník naučný/Sv. Jiří

Ottův slovník naučný
Jiří (příjmení)	Sv. Jiří	Jiřice

Údaje o textu
Titulek:	Sv. Jiří
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 556. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Svatý Jiří (okres Ústí nad Orlicí)
Související články ve Wikipedii: Řád svatého Jiří, Svatojiřský průliv

Sv. Jiří: 1) Sv. J., far. ves v Čechách, hejt. a okr. Vys. Mýto, pš. Brandýs n. Orl; 38 d., 215 ob. č. (1890), kostel sv. Jiří (r. 1824 obnovený), 2tř. šk. R. 1199 připomíná se zde jen kostel, při němž stávala ves Lhota (1227). R. 1349 Lhota jako ves far. postoupena biskupství litomyšlskému. R. 1623 zanikla fara a teprve r. 1807 zřízena zde lokalie a r. 1853 fara. — 2) Sv. J., kaple na hoře Řípu (v. t.) u Roudnice. — 3) Sv. J. (Sct. Georgen), lovecký zámeček se dvorem a myslivnou hrab. z Coudenhove u Ronšperka t., v hejt. horšovotýnském.

4) Ostrov sv. J. viz Jorge.

5) Průliv Sv. J., anglicky St. George's Channel, mořská úžina mezi Irskem a Walesem, vedoucí z Atlantského okeánu do Irského moře. Při vchodu z Atl. okeánu jest mezi mysem Sv. Davida a mysem Carnsore 77 km široký a málokde více než 100 m hluboký.

6) Řád sv. J. Za válek křižáckých rozšířila se hojně pocta sv. J. a s tím zároveň vznikaly řády a společnosti jeho jména, až rozšířily se téměř po všech zemích evropských. V pol. XVIII. stol. nebylo v západní Evropě téměř říše, jež by neměla mezi svými řády i řád sv. J. Nyní jsou nejhlavnější:

1. Vojenský řád sv. J. v Rusku, založený Kateřinou II. dne 26. list. 1769. Uděloval se důstojníkům, kteří vykonali nějaký znamenitý čin anebo sloužili jako důstojníci nejméně 25 let a účastnili se aspoň jedné bitvy. Námořníkům udílen za 18 plaveb, z nichž každá počítala se nejméně 6 měsíců. Od r. 1855 řád sv. J. za výsluhu let se neudílí a zaměněn řádem sv. Vladimíra. Jinak právo udíleti jej má vrchní velitel se schválením rady dosavadních kavalírů. Odznak řádu, ustanovený pro nižší důstojníky manifestem dne 13. ún. r. 1807 a spojený s pensí, mohou udíleti též velitelové jednotlivých sborů se schválením carovým. Řád má čtyři stupně a první stupeň od založení jeho měly pouze 24 osoby, mezi nimi Kateřina II., Alexander II., císař Vilém I., kníže Schwarzenberg, Radecký a Blücher. Pavel I. chtěl jej zrušiti, ale upustiv od svého úmyslu neudílet ho nikomu. R. 1805 Alexander I. z úcty k řádu místo prvního stupně nabízeného mu radou přijal 4. stupeň a podobně r. 1838 Mikuláš I. Znaky řádu jsou: stuha se 3 černými a 2 žlutými pruhy (1. stupeň), nošená přes pravé rámě; zlatá čtyřrohá hvězda, uprostřed ní ve zlatém poli iniciálka jména sv. J. a nápis »za službu a chrabrost« (1. a 2. stupeň); zlatý kříž na obou stranách bíle emailovaný, uprostřed na jedné straně podobizna sv. J., bodajícího kopím draka (moskevský erb), na druhé iniciálka jeho jména. R. 1869 přidána k řádu i zlatá zbraň. Řád a stuha jeho jako odznak vyznamenání udílí se též hromadně jednotlivým vojenským sborům (prapory sv. J., stříbrné trouby atd.), ano i medaille vojenské nejednou dovoleno nositi na stuze řádu sv. J.

2. Bavorský rytířský řád sv. J., založený 28. bř. 1729 kurfirštem Karlem Albrechtem, pozdějším císařem Karlem VII., a reorganisovaný králem Ludvíkem II. 4. čna 1871.

3. Hannoverský řád sv. J., založený králem Arnoštem Augustem 23. dubna 1839.

4. Sicilský vojenský řád sv. J., založený 24. ún. 1808 Josefem Napoleonem.