Ottův slovník naučný/Split

Ottův slovník naučný
Splint	Split	Spljet

Údaje o textu
Titulek:	Split
Autor:	Pavel Papáček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 828-829. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Split

Split (též Spljet, ital. Spalato), město v Dalmacii, na již. břehu nevelikého poloostrova, jejž tvoří záliv Solinský a průliv Bračský. Západně vypíná se nad městem ležícím při půlkruhovité zátoce, hrází 478 m dl. a 5,7 m šir. v znamenitý přístav proměněné, vrch Marian 178 m. vys. Na vých. straně jsou nižší kopce. Na severu, v pozadí, zdvíhá se mohutný Kozjak (780 m). Poloha města četnými vinicemi obklopeného jest vůbec překrásná. S. jest sídlem hejtmanství, okr. soudu, fin. ředitelství, obch. a průmyslové komory, několika konsulátův a biskupa. Posádkou leží tu prapor 22. pěš. pluku. S. má gymnasium, reálku, plaveckou školu, biskupský seminář a několik škol jiných; museum, divadlo, velikou nemocnici, sirné lázně, nalezinec; kasárna; městský park, vodovod a plynové osvětlení. Jest prvou stanici železniční trati do Šibeniku a do Sinje. Pravidelné spojení po moři s městy dalmatskými i jinými obstarávají lodi Lloydu a Uherskochorvatské společnosti, jakož i jiní podnikatelé soukromí. S. jest nejdůležitější obch. město dalmatské. Obchoduje hlavně s vínem, olivov. olejem, ovocem. Vyrábějí se tu likéry, mýdlo, vápno a cement. Město dělí se na Starigrad (St. město) a Novigrad. S ním souvisí několik předměstí: na východě Lučac, severně Manuš (Borgo Manus) a Dobri (Pozzobon), západně Varoš Veli (Borgo Grande). Obyvatelstva má 18.547 (1900) většinou chorv. — srb. (asi 1/8 ital.); náboženství katol. (hlaholská liturgie). Jako polit. obec S. má 27.243 obyv. (1900). Kde stojí dnes město S., bývala za dob římských osada Aspalathos zvaná. Na rozhraní III. a IV. stol., zbudoval tu císař Dioklecián palác, v němž ztrávil poslední léta svého života. Palác sice v pozdějších bouřných letech za nájezdů Hunů, Gotův a Avarů byl pobořen, ale nikoliv, jak stalo se sousedícímu s ním hlav. městu Dalmacie Solinu (v. t.), úplně zničen. A tak, když vichřice přešla, usadili se v něm r. 639 uprchlíci ze Solinu. Toť počátek dnešního města S-u (někteří i jméno S., Spljet, Spalato odvozují od slova »palatium«), jehož nejstarší čásť, Stari grad, rozkládá se na městišti paláce Diokleciánova, jedné z nejvelikolepějších staveb římského starověku, jakož ze zachovaných zbytků podnes jasně viděti, třeba že nám tu již činiti s dobou úpadku umění římského. (Srv. vyobr. na tab. V. při čl. Architektura.) Palác obehnán byl zdí - zachovala se podnes, ale namnoze zastavěna - v podobě obdélníku asi 195 m dl. a 155 m šir. Dovnitř vcházelo se čtyřmi branami. Jižní čásť k moři obrácená, kde asi byly komnaty císařské, zdobena byla 50 sloupy dórskými (zachováno dosud 38). Na čtyřech rozích stály věze (zachovány tři); z bran nejlépe uchovala se brána severní, jíž chodilo se do Salony (porta aurea). Vnitřek paláce zastavěn jest dnes takořka úplně budovami novějšími. Z římských časů zachovalo se hlavně peristylium (mezi sloupy jeho-podobně jako mezi vzpomenuté výše sloupy jižní části ohradní zdi - vezděny jsou stavby pozdější), bývalé mausoleum Diokleciánovo (dnes dóm zasvěcený Panně Marii; jest to 251/2 m vys. rotunda, obklopená krytým sloupovím, neúplně zachovaným; vnitřek její krášlí sloupy a skulptury z doby římské a pozdější-románská- kazatelna, lavice a nádherné dveře) a bývalý chrám Jupiterův neb Aeskulapův (dnes baptisterium sv.Janu Křt. posvěcené s náhrobkem prvního splitského biskupa Jana z Ravenny, †680). Z pamětihodných budov doby pozdější jmenovati jest pěknou radnici (Občinski dom) na náměstí zvaném Gospodski trg z r. 1432, obnovenou r. 1891, věž dómu (materiál, zejm. sloupy, na její stavbu pocházejí ze Solinu), starou věž pevnostní Hrvoja zvanou z r. 1481 (na náměstí Voćnitrg); nábřeží (Stara obala) zdobí krásná kašna Františka Josefa. Musea nevynikají výstavností, za to však zajímavým obsahem. Četné praehistorické památky, nápisy polovypuklinami zdobené, sarkofagy (»dobrého pastýře« a j.), náhrobní kámen královny Jeleny (z X. stol.) atd. — Minulost města jest velmi pestrá. Vrchní panství často se střídalo. R. 806 S. poddal se Karlu Velikému, r. 810 náležel zase již k Byzanci, od r. 827 byl městem samostatným, r. 868 stojí pod ochranou byzantskou, r. 997 slibuje věrnost Benátčanům a později přechází z ruky do ruky, až r. 1420 opanují jej zase Benátčané. Po pádu Benátek r. 1797 obsadili S. Rakušané, r. 1806 Francouzi, r. 1813 opět Rakušané. Pevnostní stavby zřízené v XVII. stol. byly zrušeny (až na tvrz Grippi) za dob panství francouzského.

Okresní hejtmanství splitské má na 1495 km² 90.279 obyv. (1900) skoro napořád srbochorv., již bydlí v 10 obcích polit. neb 104 místních. Hejtmanství dělí se na 3 okresy soudní, totiž splitský, trogirský a omišský (Almissa). Srv. Die Oster. — Ungar. Monarchie in Wort u. Bild, Dalmatien (Vídeň, 1892); Jelić, Balić u. Rutar, Führer durch Spalato u. Salona (Zader, 1894). Pp.