| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Sorbonna |
| Autor: |
neuveden |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 691–692. Dostupné online |
| Licence: |
 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Sorbonna |
Sorbonna, franc. Sorbonne [sorbòn], byl původně konvikt, založený r. 1253 od Roberta de Sorbon, kaplana a zpovědníka sv. Ludvíka, v němž bydlilo 16 chudých kněží a učitelů theologie, později výhradně jen professoři theologie a také studenti university pařížské, 50 let před tím založené. Konvikt stal se záhy střediskem scholastické theologie a jméno S. přešlo na celou theologickou fakultu v Paříži. Rozhodný měl vliv na utváření franc. katolicismu střeha přísně svobod církve gallikánské. S. byla rozhodnou protivnicí reformace, stála však také proti jesuítům zavrhujíc dlouho bullu »Unigenitus«, vydanou proti jansenistům (1713). Když později se zabývala více právy než theologií, založil r. 1530 František I. proti ní Collège royal, nynější Collège de France. Dva členové S-ny, Pichot a Lepierre, založili r. 1470 v S-ně první franc. knihtiskárnu. Přirozeno, že pro svůj pedantismus a omezenou orthodoxii nemohla se srovnati s filosofy XVIII. st., jimž (zvl. Rousseauovi, Helvetiovi a Marmontelovi) často bývala terčem; proto upadala víc a více, až Ludvík XVI. 5. dub. 1792 ji zrušil a budovu její prohlásil za nár. jmění. Na jejím místě založil Napoleon I. r. 1808 Université de France, t. j. vrchní vedení veškerého vyučování ve Francii. Teprve když r. 1896 akademiím francouzským vrácena samostatnost, Sorbonna stala se sídlem university pařížské, zvláště fakulty mathematicko-přírodovědecké (faculté des Sciences) a filosofické (faculté des Lettres), pak École pratique des hautes études a École natur. des chartes, posléze knihovny universitní, kdežto fakulty ostatní mají svoje zvláštní budovy. Katolicko-theologická fakulta existuje nezávisle na universitě jakožto faculté libre č. Institut catholique. – Budova S-ny původně zbudovaná pro theol. fakultu r. 1629 od kardinála Richelieua, byla r. 1885 přestavěna podle plánů Nénotových a pokrývá plochu 250 m dlouhou a 100 m širokou. Nové hlavní průčelí na ulici des Ecoles je zdobeno skulpturami od Merciéa a Chapua, pak osmi sochami věd: chemie (Iujalbert), přírodovědy (Carlier), fysiky (Lefeuvre), mathematiky (Suchetet), dějepisu (Cordonnier), zeměpisu (Marqueste), filosofie (Longepied) a archaeologie (Paris). Vnitřek obsahuje vestibul dolejší a hořejší s nádhernými freskami od Flamenga a Chartrana, pak veliký amfitheater pro 3000 osob s alleg. obrazem Bois Sacré od Puvis de Chavannes, nejlepším dilem tohoto mistra, a s řadou jiných obrazů franc. malířů. Kostel S-ny, jehož kupole zakončená křížem daleko jest viditelna, byl zbudován v l. 1635–59 od kard. Richelieua. Uvnitř je mimo jiné hrob kardinála Richelieua s krásným náhrobkem od F. Girardona. Srv. Voltaire, Tombeau de la S-ne; Duvernet, Histoire de la S-ne; Franklin, La S-ne (Pař., 1875, 2. v.); Mérie, La S-ne et son fondateur (t., 1888); Gréard, Nos adieux à la vieille S. (t., 1893).
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Sorbonna