| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Skrbenský |
| Autor: |
neuveden |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. s. 309. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Skrbenští z Hříště |
Skrbenský z Hříště, jméno šlechtické rodiny původu moravského. Přijmi S. přijal teprve r. 1532 Jan z Hříště podle vsi Skrbeně u Olomouce, jíž nabyl dědictvím, avšak jednotliví členové rodu toho připomínají se porůznu dávno před tím. Za krále Přemysla II. byl Jaroslav z Hříště r. 1272 přísedícím zem. práva olomouckého, Martin z Hříště vzpomíná se r. 1446 jako majetník nějakého zboží v Senici u Olomouce. Zmíněný již Jan S. z Hřiště měl 4 syny: Jana, Jaroslava, Petra a Václava. Jan († ok. 1593),který nabyl dědictvím panství hosťálkovského v Opavsku, a Petr († ok. 1595) neměli potomků; Václav měl sice syna Jana, ten však musil pro účast na vzbouření stavů r. 1618 ujiti ze země. Tak trval rod S-ch nadále pouze v linii Jaroslavově. Ten zdědil po bratru panství hošťálkovské a sám získal Šenov, Vel. Kunčice a Ratimov na pomezí Těšínská. Byl zemským maršálkem kníž. Těšínského a měl za manželku Annu Morkovskou ze Zástřizl; zemřel po r. 1602. Z jeho pěti synů zasluhují zmínky Jan († asi 1662) a Bernard. Jan, nejv. zemský sudí v knížetství Těšínském, zdědil po otci Šenov a po vymření potomstva svých bratrů panství Hošťálkovy, Vel. Kunčice a Ratimov. R. 1658 povýšen byl od krále Ferdinanda III. do stavu svobodných pánů v král. Českém a zemích připojených. Potomstvo Bernardovo přestěhovalo se do nyn. Pruského Slezska. Syny Janovými rod S-ch rozdělil se na několik linií, ale všechny vymřely až na potomstvo Karla Dětřicha, jemuž připadl Šenov a Vel. Kunčice. Jeho synové Karel František a Jiří Leopold zdědili k tomu r. 1727 též Hošťálkovy. K tomu přikoupil Karel František, kterýž byl od r. 1738 zemským hejtmanem v Těšínsku a c. k. tajným radou a komořím († 1768), Bartultovice, Radvanice, Lipinu a Řepíště. Měl 3 syny. Z nich Karel Traugott podědil Hošťálkovy a Vel. Kunčice; jeho vnuk t. jm. zemřel r. 1829 bezdětek. Druhý syn Karel Leopold padl jako podplukovník v bitvě u Kolína (18. čna 1757) a zůstavil jen dcery. Nejmladší syn Ota Karel († 1773) obdržel dědictvím Šenov a byl zemským hejtmanem knížetství Těšínského. Od jeho synů Jana († 1822) a Oty († 1860) pocházejí nynější členové rodu S-ch. Mladší ze synů Janových Antonín († 1882), pán na Šenově a c. k. komoří, zůstavil 4 syny: Karla († 1866), Felixe († 1898), Filipa (* 1830) a Antonína. Filip, který jest majorem v. v., má syny Lva, arcibiskupa pražského (viz níže), a Hanuše (* 1868), dragounského rytmistra, a dcery Irenu, zasnoubenou Adolfu svob. pánu ze Stillfriedu, a Marii, manželku Josefa sv. pána ze Spiegelfeldu. — Mladší syn Oty Karla († 1773), Ota, založil jinou linii S-ch z Hříště, jež má statky (Paasdorf, Hüttendorf a Lanzendorf) v Dol. Rakousích. Jediným žijícím mužským potomkem jest Ota (* 1887).
S. z Hřiště Lev, sv. pán, arcibiskup pražský (* 12. čna 1863 v Hukovicích na Moravě), studoval na benediktinském gymnasiu v Kremsmünsteru, pak u piaristů v Kroměříži a v l. 1882-84 práva v Inšpruce. Avšak po odbytém dobrovolnickém roce na vojně zanechal práv a věnoval se stavu duchovnímu; studoval bohosloví v Římě a v Olomouci a r. 1889 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Dubě a v Mor. Ostravě, od r. 1895 jako farář v Melči, načež stal se kanovníkem v Olomouci. R. 1899 jmenován arcibiskupem pražským, nastolen v lednu 1900 a r. 1901 povýšen na kardinála. red.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Skrbenští z Hříště