Ottův slovník naučný/Skalice (obec)

Ottův slovník naučný
Skalice	Skalice (obec)	Skaličany

Údaje o textu
Titulek:	Skalice (obec)
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 248. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Skalice
Související články ve Wikipedii: Česká Skalice, Klášterní Skalice, Malá Skalice (Česká Skalice), Malá Skalice (Zbraslavice), Skalice (Frýdek-Místek), Skalice (Hrochův Týnec), Skalice (Nečín), Skalice (okres Hradec Králové), Skalice (okres Tábor), Skalice (okres Znojmo), Skalice (Struhařov), Skalice (Třebívlice), Skalice (Žitenice), Skalice nad Svitavou, Skalice u České Lípy, Stříbrná Skalice, Velká Skalice

Skalice: 1) S., ves v Čechách, hejtm., okr., fara a pš. Benešov; 11 d., 81 obyv. č. (1900). — 2) S., ves t., hejtm. Čes. Budějovice, okr. Lišov, pš., fara Štěpánovice; 7 d., 49 obyv. č. (1890). — 3) S., ves t., hejtm. a okr. Chrudim, fara a pš. Hrochův Týnec; 8 d., 97 obyv. č. (1900), popl. dvůr. — 4) S. (Langenau), město t., v krásném údolí při stoku dvou potoků a železn. tr. Bakov–Georgswalde–Ebersbach, v hejtm. českolipském, okr. hajdském, má 386 d., 3038 obyv. n. (1900), far. kostel sv. Anny z r. 1712 (kostel ve XIV. stol. připomínaný) zničen r. 1640 od vojsk Banérových, 6tř. šk., pš., telegraf; raffinerii skla, malířství písma, broušení skla, několik mlýnů, chov dobytka a zemědělství. S. již za starodávna náležela pánům z Klimšteina (do r. 1362). Podací kostelní vykonávali (1404) společně vladykové Konojedští, Skalečtí a Pihelští. — 5) S. (Skalitz), ves t., hejtm., okr. a pš. Litoměřice, fara Žitenice; 43 d., 241 obyv. n. (1900), kaple Nejsv. Trojice, opodál Křížová hora s poustevnou, mlýn, pila a několik vill. Připomíná se r. 1197. V XVII. stol. založena zde poustevna, r. 1792 nákladně vystavěna, ale r. 1806 zničena ohněm. — 6) S. (Skalitz), ves t., hejtm. Litoměřice, okr. Lovosice, fara Třebivlice, pš. Třiblice; 22 d., 143 obyv. n. (1900), 1tř. šk., mlýn. — 7) S., ves. t., hejtm. Příbram, okr. Dobříš, fara Višňová, pš. Verměřice; 42 d., 233 obyv. č. (1900). — 8) S., ves t., na pr. bř. Lužnice, hejtm. Tábor, okr., fara a pš. Soběslav; 49 d., 354 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Šimona a Judy (ve XIV. stol. far.), 2tř. šk. Stávala zde tvrz, na níž seděl kol. r. 1491 Petr Majnuš z Březnice, pak Jiřík Bradáč z Toušeně, od r. 1528—40 Prokop Hýlovec z Polkovic, do r. 1547 obec Táborská, pánové z Rožmberka, od r. 1594 obec Soběslavská. — 9) S. Česká č. Velká, starobylé město t. na l. bř. Úpy a při železn. tr. Josefov–Trutnov, v hejtm. náchodském, s 310 d., 2827 obyv. č. (1900). Má prostranné náměstí, uprostřed něhož pomník s poprsím Bož. Němcové (z r. 1888), radnici, několik pěkných domů jednopatrových i dvoupatrových, na pr. bř. Úpy ve vsi »Skaličce« far. kostel P. Marie, původu starobylého (ve XIV. stol. far.), v nynější podobě vystavěný r. 1724 od Anny Viktorie kn. Piccolomini s památnou křtitelnicí z r. 1490, s hrobkou Straků z Nedabylic. S. jest sídlem okr. soudu, pš., telegrafu s telefonní centrálou, četn. stanice, má 5tř. šk. s paral., měšť. šk. chlap, a prům. šk. pokrač., museum, špitál, obč. záložnu a okr. hosp. záložnu, měst. spořitelnu, parostr. pivovar, mlýn, přádelnu na bavlnu, 2 továrny na kůže, par. pilu, 2 mechanické tkalcovny, 2 parní barevny, pilnikárnu, zemědělství, obilní skladiště, sadařství, průmysl bavlněný a několik výr. a týd. trhů. Směrem k výletnímu místu Ratibořicím otvírá se romantické »Babiččino údolí«. Erb městský (vyobr. č. 3761.): na modrém štítě zlatá hvězda o 6 špicích. Mezi městem a Zličí stávala tvrz, tam kde se dosud říká »na hradě«. Kdy a od koho město založeno, neznámo. S. Č. bývala vždy zbožím samostatným, jež držel r. 1336 Hynek Hlaváč z Dubé, v l. 1366—80 Vaněk z Boskovic a ze Žumberka, po něm dědili bratří a manželka Markéta ze Šternberka, r. 1393 Jetřich z Janovic, jenž připojil zboží českoskalické k panství náchodskému, při němž povždy zůstalo. R. 1424 svedl zde Jan Žižka tuhý boj, v němž pány katolické porazil na hlavu. Za válek husitských utrpěla S. vpádem Slezanů (1441), kteří vypálili město i okolí, a r. 1450 dobyta od krajské hotovosti. R. 1504 obdržela obec od Jana Špetle z Janovic svobody, r. 1612 od Albr. V. Smiřického, r. 1631 od Adama Erdmana Trčky. Oktavian Piccolomini zrušil tyto výsady a jen některé z nich povolil (1650). V XVI. stol. byli Skaličtí vyznání podobojí, farář protestantský uvádí se tu r. 1523. R. 1639 vypálili Švédové město; r. 1707 zničil je opět požár, při čemž přišly na zmar knihy, pamětní spisy a privilegia. Za války sedmileté S. zakusila mnoho válečnými pochody, zejm. od vojska pruského. Dne 27. čna 1866 sveden u nádraží tuhý krvavý boj mezi Rakouskem a Pruskem, při němž na 3000 našeho vojska přišlo do zajetí a neméně než tolik pobito. — Okresní soud má na rozloze 109.34 km² 2459 d. a 15.192 obyv. č. (1900). — 10) S. Hor Stříbrných, S. Stříbrná, starož. město t. při potoku Vyžlovce, hejtm. Čes. Brod, okr. Kostelec n. Č. L., 188 d., 1168 obyv. č. (1900), far. kostel sv. Jakuba (čtvrť hod. od města), fil. kostel sv. Jana Nep., radnici, 3tř. šk., pš., mlýn, nedaleko popl. dvůr a 4 výr. trhy. Erb měst. (vyobr. č. 3762.): v modrém štítě horník na skalici nebo skalce pracující. Na místě, kde vystavěn (1730) kostel sv. Jana Nep., stával hrad, na němž ve 2. pol. XIV. st. seděla rodina ze Střimelic, poč. XV. stol. Bohdal z Drahonic, po jehož smrti král Václav hrad S-ci daroval Janu Sokolovi z Lamberka. Kol. r. 1402 nebo 1403 hrad dobyt a rozmetán. R. 1436 cís. Sigmund zapsal zboží skalické Janu Zajímači z Kunštátu, z nichž poslední Jindřich prodal (ok. r. 1567) S-ci Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, načež příslušela k panství Kostelci n. Č. L. V XVI. st. dolováno ve zdejším okolí na stříbro, ale doly brzy zanikly, ač obci za tou příčinou poskytnuty znamenité svobody (1623). — 11) S. Klášterní n. Klášterská i Skalický klášter, ves t., hejtm, Kolín, okr., fara a pš. Kouřim; 32 d.; 216 obyv. č. (1900), zámeček s popl. dvorem Jana kn. Liechtensteina, 2 mlýny, kam. lomy a opodál popl. dvůr Zárybník. Původně S. K. náležela pod šos obce Kouřimské. Biskup mindenský Dětřich z Portic koupiv S-ci K. založil tu (1357) klášter cisterciácký, hojně jej nadal a uvedl do něho 12 mnichů z kláštera sedleckého. Za válek husitských klášter od husitů dobyt (1421) a vypálen. Obec kouřimská uchvátivši jeho jměni rozdala je a klášterství císař Sigmund zastavil. Opatové však byli voleni a bydlili v chudičkém klášteře nadále. S. K. sama byla do r. 1481 zapsána Vilému Zubovi z Landšteina. Opat Jakub získal (1487) ke klášteru platy ve 3 vesnicích a pozdější opat Jakub stav se opatem (1553) sedleckým připojil klášter skalický k Sedlci. Časem klášter zpustl a v XVIl. stol. nový konvent tu založen, kaple i obytné místnosti znovu vybudovány. R. 1782 klášter skalický se sedleckým zrušen a jmění připadlo fondu náboženskému. — 12) S. Malá, Skalička, ves t., hejtm. a okr. Král. Hradec, fara Čibuz, pš. Smiřice; 27 d., 246 obyv. č. (1900), popl. dvůr. Bývala jměním obce Královéhradecké. R. 1635 připojena ke Smiřicům. — 13) S. Malá, víska t., hejtm. a okr. Kutná Hora, fara a pš. Zbraslavice; 9 d., 39 obyv. č. (1900). — 14) S. Malá viz Skalička. — 15) S. Stará a Nová, statek u Bohumilic t., hejtm. Prachatice, okr. Vimperk, fara Bohumilice, pš. Čkyně. Alod. statek (273.62 ha) se zámkem, dvorem, pivovarem a cihelnou drží Ida Lumbová šl. z Malonic. Původně S. S. a N. příslušela k panství vimperskému a statku Čkyňskému. Kol. r. 1549 Jan Malovec z Chýnova dostal za díl S-ci a vystavěl si zde obydlí. Potomci jeho seděli zde do min. stol. — 16) S. Stříbrná viz S. 10). — 17) S. Velká č. Německá ves t., hejtm. a okr. Král. Hradec, fara Čibuz, pš. Smiřice; 66 d., 530 obyv. č. (1900). Připomíná se r. 1143 v zakl. listu kláštera strahovského. Jménem tím jmenována i far. osada Čibuz. Ve XIV. st. drželi ji pánové z Dobrušky a v XV. stol. připojena ke Smiřicům. — 18) S. Velká, ves t., hejtm. a okr. Kut. Hora, fara a pš. Zbraslavice; 22 d., 141 obyv. č. (1900), mlýn. Alod. statek (237.49 ha půdy) se dvorem drží Jan Datel.

19) S., ves na Moravě, hejtm. a okr. Boskovice, fara Svitávka; 45 d , 361 obyv. č. (1900); pš., telegraf a železn. stanice (S.–Vaculka) při tr. Brno–Čes. Třebová, válcový mlýn a popl. dvůr. — 20) S., ves t., hejtm. a okr. Mor. Krumlov, fara a pš. Hostěradice; 98 d., 531 obyv. č. (1900), 1tř. šk. Alod. statek (345.96 ha půdy) se zámkem (při něm kaple), dvorem, cihelnou a kam. lomy, drží Otakar hr. Daun.

21) S., far. ves ve Slezsku, hejtm. Těšín, okr. a pš. Frýdek; 165 d., 1253 obyv. č. (1900), kostel sv. Martina, 2 tř. šk.