Ottův slovník naučný/Saské zrcadlo

Ottův slovník naučný
Saské Švýcarsko	Saské zrcadlo	Sasko

Údaje o textu
Titulek:	Saské zrcadlo
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 655. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Saské zrcadlo

Saské zrcadlo (Sachsenspiegel, Spiegel der Sachsen), jedna z nejdůležitějších památek práva německého. Náleží k t. zv. právním knihám, t. j. soukromým právním kompilacím, s významem poloofficiálním. Obsahuje ve dvou částech zemské (obecné) a lenní právo tak, jak platilo na saském území (v celém severním Německu od Odry až k území frískému a franckému). Autor jeho, přísežný soudce Eike von Repkow (v. t.), vyloučil tedy z práce své právo ministeriálů (v. t.), právo dvorské čili selské a právo městské jakožto práva speciální. Knihu svou napsal původně latinsky a teprve po přání hr. Hoyera z Falkenšteina přeložil ji kolem r. 1230 do jazyka dolnoněmeckého. Původní lat. text zemského práva se ztratil, latinské znění práva lenního zachovalo se, jak se zdá, v práci »Auctor vetus de beneficiis«. Pramenem S-ho z-la jsou saské právní obyčeje, některé říšské zákony a rozsudky císařského soudu. Vlivem práva římského a kanonického jest práce tato netknuta. Ač nemá S. z. náležitého systému, nabylo záhy pro svou praktickou cenu veliké autority a šířeno bylo v opisech (rukopisů zemského práva jest skoro dvě stě) i překladech, a to v Německu i za hranicemi. Byloť přeloženo do hollandštiny, polštiny a (třikráte) i do latiny. Ve XIV. a XV. stol. S. z. bylo po způsobě římských právních pramenů glossováno. Asi r. 1325 napsal k němu (k zemsk. právu) glossu v dolnoněm. jazyce Jan z Buchu (glossu tuto přepracoval pak Mik. Wurm); jiné glossy opatřili Brand z Tzerstedu, Tanno a Dětřich z Bocksdorfu. Autor nejstarší glossy práva lenního není znám. Mik. Wurm (Vermis) tuto glossu později rozšířil. Papež Řehoř XI. odsoudil r. 1374 některé články (14) S-ho z-la (articuli reprobati). S. z. stalo se základem t. zv. Zrcadla německých lidí (der Deutschenspiegel) a jeho prostřednictvím i Zrcadla švábského (Schwabenspiegel). Vedle gloss náleží ke zpracováním S-ho z-la: saské právo vikpildní (S. z. spojené s městským právem magdeburským), distinkční kniha (v. t.), Zhořelecká právní kniha, Hollandské s. z., Livonské zrcadlo a pak některé práce zabývající se soudním řízením, jako Květina S-ho z-la (Blume des Sachsenspiegels) Mik. Wurma, Richtsteig Landrechts Jana z Buchu, Richtsteig Lehnrechts a j. Nejlepší dosud vydání S-ho z-la (ač ne úplně vyhovující) jest Homeyerovo (1. díl 1861, 2. dílu sv. 1. r. 1842). Školní vydání zemsk. práva opatřili Weiske a Hildebrand (7. vyd. 1895).