Ottův slovník naučný/Rudolec

Ottův slovník naučný
Rudochovité řasy	Rudolec	Rudoletz

Údaje o textu
Titulek:	Rudolec
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 67. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Rudolec (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Český Rudolec, Rudolec, Rudolec (Nedrahovice)

Rudolec: 1) R., víska v Čechách, hejtm. , okr., fara a pš. Sedlčany; 6 d., 53 obyv. č. (1890) a nedaleko myslivna.

2) R. Český (Böhmisch Rudoletz), far. ves na Moravě, hejtm. a okr. Dačice; 105 d., 66 obyv. č., 521 n. (1890), kostel sv. Jana Křt., 2tř. šk., pš., četn. stanice, záložna a 2 mlýny. Nesvěř. panství s Bolíkovem má 2237.91 ha půdy; náleží k němu zámek s krásnou zahradou, dvůr, pivovar, lihovar, hamry, pila, mlýn, majetek Ludvíka ryt. Picchioniho. S hory kalvarské, na níž je kaplička sv. Kříže, je překrásný rozhled. R. 1350 na zdejší tvrzi seděli Pesík a Jan z Rudolce. Teprve r. 1406 ves padla na markrabí Jošta, který ji dal zapsali Vilému z Miličína dědičně, jehož potomci ji prodali Janu Drhovi z Dolan. Od r. 1550 drželi zboží rudolecké Hodičtí z Hodic (jejichž hrobka spatřuje se ve zdejším kostele), po nich držel panství r. 1630 c. k. hejtman Ferrante Coqui, načež majitelé začasto se měnili. R. 1810 koupil zboží hr. Razumovský, ruský brigádník, jehož dědici je nadále drželi. — 3) R. Německý (Deutsch Rudoletz), far. ves t., hejtm. Nové Město, okr. Žďár, fara a pš. Bohdalov; 65 d., 475 obyv. č., 6 n. (1890), 2tř. šk., kaple sv. Anny. Svěř. statek se zámečkem a dvorem drží Emanuel kn. z Collabo. Samota Blažkov.