Přelouč, Přeloučí, býv. král. komorní město v Čechách na lev. bř. Labe a želez, trati Praha–Choceň v hejtm. pardubickém, má 383 d., 3498 ob. č., 92 n. (1890), živících se zemědělstvím, maloobchodem a výrobou kostěných a perleťových knoflíků. P. jest město dosti úhledné, pravidelně stavěné, jest sídlem okr. soudu, četn. stanice, pošty, telegrafu, má far. kostel sv. Jakuba (ve století XIV. far.) v nynější podobě z r. 1646, býval osazen po delší dobu evang. duchovními, evang. far. kostel, radnici, synagogu, 5tř. obec. školu s parall., 1tř. soukr. žid. a 3tř. měšť. školu chlap., špitál, voj. posádku (1 eskadrona 11. pluku hulánů), obč. záložnu, akc. cukrovar, dva pivovary, mlýn, cihelnu, několik závodů soustružnických, pletení punčoch a několik výr. trhů. Obec je majetnicí pozemků býv. vsi Malé Lhoty, jichž nabyla přízní Jana z Pernšteina r. 1539. Výnos z pozemků těchto kryje dosud všechny obecní dávky. Z P-e vede lokální dráha na Vápen. Podol. — Kdy a od koho P. založena, neznámo; r. 1240 náležela klášteru opatovickému a byla na přímluvu tehdejšího opata r. 1261 od krále Přemysla II. povýšena na město. Erb měst. (obr. č. 3337.) vysadil P-i na přímluvu Jana z Pernšteina r. 1540 Ferdinand I.: ve zlatém štítě spatřuje se obraz sv. Vavřince se železným roštem v pravé ruce. Dne 14. led. 1421 Jan Městecký z Opočna s horníky kutnohorskými vpadl do P-e, kde Táboří v kostele se ohradili, z nich některé na místě pobili a 125 zajavše i s knězem Valentinem odvlekli do Hory Kutné a tam je vmetali do šachet. Král Sigmund ještě s jinými statky kláštera opatovického zapsal P. (1437) Divišovi Bořkovi z Miletínka. Později byla samostatným zbožím, ale r. 1518 stala se majetkem Jana z Pernšteina, za něhož navždy spojena s panstvím pardubickým. Roku 1580 Rudolf II. vysadil P-i dva výr. trhy. — Okr. soud má 217 07 km2, 3094 d., 22.991 ob. č., 104 n.; z 23.117 ob. přítomn. 20.308 katol., 2612 ev., 197 žid., z těch 11.059 muž., 12.058 žen. (1890).
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Přelouč 