Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Pětipeský

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pětipeský
Autor: August Sedláček, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 606–607. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pětipeští z Chýš a Egerberka

Pětipeský: 1) P. z Chyš a z Egrberka, příjmení vzácné rodiny vladycké, která se tak psala po třech místech v severních Čechách. Za předka svého pokládali Odolena Střízovice, jenž r. 1158 sám třetí hrdinsky se přes řeku Addu přebrodil. Odtud P-eští odvozovali také erb svůj, modrou řeku na stříbrném štítě. (Viz »Monatschrift«, 1828, str. 29.) Potomci jeho uchvátili Kadaň, kterou jim Přemysl II. odňal. Byl to buď Odolen, držitel Chyš (1254–91), aneb Vilém (1256–79), kteří po sobě drželi také Hustopeč na Moravě. Synové jednoho z nich, Vilém (1317–27) a Frycek, držitel Pětipes (1322–32), psali se po hradu Egrberce. Onen stál r. 1317 proti králi Janovi a zůstavil syny dva, Viléma staršího a mladšího (1342). Současně seděl na Chyších Odolen (1332 až 1354), jehož syn byl děkanem kapitoly litoměřické a od r. 1370 farářem v Budyni († 1378). Jiný Odolen byl r. 1408 pánem na Pětipsech a současně žil Jan (snad bratr jeho), jenž byl rytířem řádu Německého a pro rozličné výstupky zbaven byl r. 1408 kommendy chomutovské, odkudž se dostal do Hostiradic na Moravě. Odolen měl syna Janka, jenž v l. 1415–47 držel Pětipsy. Po něm tu seděl r. 1466 Václav, jenž zemřel před r. 1486. Synové jeho, Jan, Zbyněk, Václav a Jindřich, prodali r. 1504 Pětipsy. Václav měl napřed Krušovice (1530), pak Milešov a později Toužetín. Bojovav v Uhrách zemřel před r. 1538. Vdova Mandaléna z Klinšteina (pak manž. Hynka Novohradského z Kolovrat) ujímala se Toužetína, ale musila jej nechati Jindřichovi, jenž jej r. 1539 prodal. Držel pak Skřivaň, kterou r. 1545 prodal. Jan, pán na Kněžicích, jediný měl potomstvo z manž. Kateřiny z Tuchořic, totiž syna Odolena, jenž r. 1535 prodal Běleč a z manž. Doroty Kaplířky ze Sulevic zůstavil několik synů. Synové Jan a Lipolt zemřeli záhy, onen v 21, tento v 12 letech. Ostatních 5 mělo potomstvo. A. Václav, druhý syn Odolenův, sloužil třem císařům ve Vlaších a v Uhrách, držel r. 1556 Kamenici a manž. jeho Markéta z Rozenhánu prodavši Račiněves koupila r. 1563 Blahotice; tyto zdědil Václav po ní a žil tu pak s 2. manž. Ižaldou Vojk. z Milhostic. Kromě toho držel zboží neprobylické, od r. 1584 Libovici, od r. 1588 Byseň a od r. 1601 Tuřany. Roku 1594 byl v Uhrách jako rytmistr a zemřel 7. břez. 1602. Kromě dcer měl 6 synův, z nichž dva (Jan starší a Albrecht) padli v Uhrách (1596). Odolen starší, druhý syn, ujal všecky statky otcovské, býval hejtmanem kraje slanského. V čas vzpoury byl vál. kommissařem a činným, proto propadl r. 1623 všecko své jmění a nuzně žil asi do r. 1640. Z dvojího manželství (1. Mandaléna z Adlar † 1604, 2. N. z Lukavice) potomstva nezůstavil. – B. Vojtěch, třetí syn Odolenův, koupil r. 1560 Libochovičky a r. 1594 Koleč. Zemřel před r. 1602 zůstaviv syny Jana Jiří a Jana Albrechta, z nichž onen ujal Libochovičký, tento Koleč. Onen byl radou soudu purkabského a zemřel před r. 1613. T. r. také zemřel Jan Albrecht, zůstaviv z manž. Evy z Údrče syny Jana Vojtěcha a Adama Šťastného, jimž statek Koleč prodán. Libochovičky máti r. 1614 koupila a r. 1621 prodala. – C. Albrecht, čtvrtý syn Odolenův, držel napřed Hnidousy, pak Byšice, kromě toho také do r. 1579 Ceten a Malkov a r. 1588 koupil Bosyni. V mládí svém sloužil arcikn. Ferdinandovi napřed (11 let) jako truksas a pak v Inšpruku jako hejtman nad drabanty, naposled bojoval v Uhrách r. 1596 jako naříz. nejvyšší a tu u Keredeše padl. Zůstavil vdovu Barboru z Hrušova a syny Šťastného Václava, Bedřicha a Ladislava, z nichž tito dva záhy zemřeli. Šťastný držel po otci Byšice a Bosyni a oženil se r. 1617 se sličnou Johankou Myškovnou ze Žlunic, od jejíž spoludědiců koupil statek Obřiství. Od správců království zastaveno mu mělnické panství, sám pak byv jedním z direktorův hned od počátku vzpoury odsouzen r. 1621 hrdla, cti a statků, což však zmírněno tak, že vše jmění propadl a k věčnému vězení odsouzen. Odvezen na hrad Zbiroh, ale r. 1623 zase na svobodu propuštěn. Odtud žil z věna manželky své, která koupila r. 1631 Morašice a Rozhovice a r. 1638 Byšice. Stal se pak kr. radou, místopísařem (1626–28) a místokomorníkem (1629–37). Zemřel ok. r. 1637 a vdova vdala se po druhé za Václava kníž. z Lobkovic. – D. Mikuláš, šestý syn Odolenův, převzal od bratra Kamenici, koupil asi r. 1573 dvůr ve Veleni a zemřel asi ke sklonku XVI. stol. Z dvojího manž. (1. s Markétou Netvorskou z Březí, 2. Eliškou Sádlovnou z Vražného) měl syny Odolena (mlad.), Solimana a Václava, kteří záhy a bez dědicův pomřeli. – E. Jiřík, nejmladší syn Odolenův, seděl r. 1571 na Zahrádce, r. 1574 usadil se v Benešově a od r. 1578 držel Chotoviny, jež vyženil s Kateřinou Sádlovnou ze Vražného, k tomu koupil r. 1585 Jíšov a r. 1594 dvorec v Jedlanech, r. 1603 ostatek Jedlan, ale tyto statky r. 1611 prodal. Zemřel asi r. 1615. Syn jeho Bedřich přišel r. 1607 pro vraždu do vězení, dostal r. 1615 Dražičky, jež po dvou letech prodal, koupil zase r. 1616 Vysoký Újezdec a Chrustenici. Byv od jesuitů vychován, zachoval Ferdinandovi II. věrnost. Zemřel ok. r. 1622 a statky jeho zdědila vdova Joh. Kateřina ze Skuhrova. – Po velikém rozplození v století XVI. rodina tato ochabla fysicky tak, že členové její umírali obyčejně bez mužských potomkův. Nejdéle ještě žil Adam Šťastný, dotčený syn Jana Albrechta, jenž byl r. 1652 naříz. nejvyšším nad jízdou. Zdědiv peníze dostal se r. 1655 v držení Byšic a zemřel 27. list. 1661, jsa té rodiny poslední. Z manželky Alžběty Goldakovny zůstavil dceru Annu Lidmilu, pak vdanou hrab. Hohenfeldovou, která zemřela r. 1681. Sčk.

1) P. z Krásného Dvora, příjmení staročeské rodiny, která byla větví Fremutův z Krásného Dvora (v. t.).