Ottův slovník naučný/Pražské arcibiskupství

Tato stránka potřebuje rozšířit.

Můžete Wikizdrojům pomoci tím, že ji vhodně rozšíříte.
Důvod nebo poznámka: doplnit obrázek č. 3310

Ottův slovník naučný
Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě	Pražské arcibiskupství	Pražské hlaholské zlomky

Údaje o textu
Titulek:	Pražské arcibiskupství
Autor:	Vojtěch Jaromír Nováček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 592. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Arcidiecéze pražská

Pražské arcibiskupství. O zřízení vlastní metropolie české zasazovali se již kníže Břetislav I. a králové Přemysl I. a II., pociťujíce velice nepříjemnost závislosti diécésí svých pražské a olomoucké na metropoli mohučské; ale úsilí jejich rozbilo se pokaždé o neochotu papežů, kteří nechtíce popuditi proti sobě císaře, žárlivé na samostatnost českou, vymlouvali se, že bez dobrovolného svolení metropolitů mohučských nemohou jim ujímati práv. Teprv kralevic Karel (potomní císař Karel IV.), použiv shody několika příznivých okolností za svého pobytu v Avignoně na počátku r. 1344, dospěl v té příčině k žádoucímu cíli. Papež Klement VI. byl mu nakloněn a kromě toho záleželo mu na tom, aby krále českého, jehož potřeboval za spojence proti cís. Ludvíkovi IV., sobě zavázal, tehdejší pak arcibisk. mohučský, Jindřich z Virneburka, jakožto přívrženec císařův byl ve klatbě církevní a v nejvyšší nemilosti u papeže. Ku prosbám Karlovým papež Klement VI. bullou danou 30. dub. 1344 vyloučil diécési pražskou i olomouckou z pravomocnosti metropolity mohučského a biskupství pražské povýšil na arcibiskupství, podřídiv mu zároveň biskupství olomoucké a biskupství litomyšlské, které nově mělo býti zřízeno; jinou pak bullou ze dne 5. kv. 1344 papež přenesl právo korunování králů českých s arcibiskupa mohučského na arcibiskupa pražského. Arcibiskupové pražští užívají titulu knížecího od časův arcibiskupa Zbyňka II., jemuž císař Rudolf II. majestátem na hradě Pražském dne 15. čna 1603 daným titulu a hodnosti té znovu propůjčil, ježto prý již předchůdcové jeho od králů Václava II. (1302) a Jana (1315) i císaře Karla IV. (1350) titulem tím byli nadáni. Původní erb arcibiskupský skládá se ze štítu barvy černé, v němž napříč leží břevno zlaté (vyobr. č. 3310.), za štítem vyniká uprostřed dvojitý kříž arcibiskupský, na levém rohu berla pastýřská, na pravém meč (někdy též infule zlatá); nad tím nade vším vznáší se zelený klobouk arcibiskupský s deseti třapci, a je-li arcibiskup zároveň kardinálem, červený klobouk kardinálský s patnácti třapci po každé straně. Erbu toho užíval již první arcibiskup Arnošt vedle přirozeného erbu svého. Arcibiskupové, kteří jsou rodu šlechtického, připojují k erbu arcibiskupskému přirozený erb svůj na způsob štítu středního. Pokud arcibiskupové pražští bývali zároveň i velmistry ryt. řádu křižovníků s červ. hvězdou, přidáván k erbu arcibiskupskému též znak řádu toho. — Seznam arcibiskupů pražských podle posloupnosti viz Čechy str. 264 sl. a 266 sl. Nk.