Ottův slovník naučný/Podlaha

Ottův slovník naučný
Podlabce	Podlaha	Podlaha Antonín

Údaje o textu
Titulek:	Podlaha
Autor:	Jindřich Fialka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1012–1013. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Podlaha

Podlaha sluje každá větší uměle upravená rovina, hlavně uvnitř domů, kterou se usnadňuje přístup do jednotlivých místností. Podle účelu, ke kterému místnost slouží, řídí se úprava p-hy, na její druh má vliv též podnebí; v místnostech obytných p. nemá býti nikdy chladná. Jméno p. vztahuje se hlavně k umělým rovinám, upraveným ze dřeva, a p-hy zřízené z látek jiných, na př. kamenných nebo maltových, kameninových, šamotových a j., slovou obyčejně dlažby, ač abstraktně i tyto do pojmenování p. se přenášejí. P-hy nejprostší, které se upravují z hlíny, slují mazaniny neb estrichy. P-hy z prken dělá buď tesař anebo truhlář. Nejobyčejnější p-hou z prken je t. zv. 1. p. tesařská, která se provádí z prken měkkých, 3 nebo 4 cm tlustých, 30 cm širokých, na jedné široké a dvou úzkých plochách ohoblovaných, prostě k sobě sražených, jež se přibíjejí vždy dvěma hřeby na podlažnice průřezu 5/10 až 7/10 cm, kladené as na 1 m od sebe. Na 1 m² p-hy počítá se 3,65 m prken výměr dříve udaných, 1,05 m podlažní a 7 hřebíků drátěných, 8 cm dlouhých. 2. Není-li p. tesařská hoblována, jmenuje se taková p. hrubou a zpracuje se stejně jako p. předešlá. Hrubé p-hy »kladou« se pod p-hy vlysové nebo parketové. Prkna na hrubé p-hy stačí, jsou-li 2,5 až 3 cm tlustá. »Kladení« obou těchto p-ah provádí se stejně: na podlažnice č. polštáře po ploše místnosti as na 1 m od sebe stejnoměrně rozdělené a do násypu tak ponořené, aby svou svrchní plochou s rovinou srovnaného násypu lícovaly, začne se s přibíjením prken od líce zdi, která stojí kolmo na směr podlažnice. Každé další prkno, dříve než se přibije, přitáhne se klíny k prknu dříve již položenému a přibitému tak, aby mezi prkny nebylo otevřených spar, načež prkno na každý polštář dvěma hřebíky se přibije. 3. P. drážkovaná slove ta, kde na každém prkně vyhobluje se v jeho tloušťce na jedné podélné straně drážka, na druhé podélné straně výstupek t. zv. péro a prkna před připevněním zasouvají se pérem do drážky. Takové p-hy, jichž nejvíce upotřebí se na sýpkách, ve mlýnech nebo v továrních budovách, dělávají se z prken 4 cm tlustých. Drážka i péro bývají na ⅓ tloušťky prkna vysoké a as na ½ tloušťky prkna široké. Tyto p-hy přibíjejí se obyčejně přímo na stropnice. 4. U p-hy drážkované ztrácí se z každého prkna šířka péra, tedy as 2 cm), proto dělává se někdy po obou stranách prkna drážka, a než jednotlivá prkna vedle sebe se kladou a přibíjejí, vloží se do drážky, prkna již položeného lišta as 1,3 cm vysoká a as 4 cm široká, do které příští prkno svou drážkou zalehne. Tato p. jmenuje se lištovaná. Vše, co bylo uvedeno u p-hy drážkované, platí i u této. 5. Sklíží-li se po delší straně dvě nebo tři hoblovaná prkna 3 až 4 cm tlustá a as 30 cm široká v jednu tabuli, která se položí podobným způsobem, jak bylo udáno u p-hy tesařské, p. taková slove p-hou truhlářskou. P. ta má méně spar, avšak širší než p. tesařská. 6. U p-hy křížové č. kapucínské rozdělí se po půdorysu místnosti ve vzdálenostech 150 až 200 cm od sebe v obou směrech buď měkké, ale ponejvíce tvrdé, 10 až 15 cm široké vlysy č. rámy, výšky jako podlažní prkna, opatřené kolkolem poloviční drážkou 1,3 až 2 cm širokou, a do těchto vlysů kladou se sklížené tabule, sestavené z prken měkkých nebo tvrdých. Podlažnice uloží se pod vlysy a pod středy tabulí, k nim přichytí se rámy hřebíky, jejichž hlavy ukryjí se pod prkny tabulí v poloviční drážce, kdežto tabule kolkolem též poloviční drážkou ovroubené zapadnou kraji do vlysův a přibijí se k nim hřebíky 5 cm dlouhými. Obvod místnosti jest taktéž vrouben vlysy 20 až 25 cm širokými. Sestaví-li se tabule svými léty křížově do rámů, nabude se u velikých místností velmi vkusné p-hy. 7. P. vlysová č. prkénková skládá se obyčejně z dubových prkének 35 až 80 cm dlouhých, 2,5 až 3 cm tlustých, 8 až 10 cm širokých (frísků), která jsou na všech stranách opatřena drážkou 0,6 až 0,8 cm hlubokou. Vlysová p. klade se vždy na hrubou p-hu. Kolem zdí položí se vlys (rám) 12 až 15 cm široký a prkénka počnou se klásti ze středu místnosti anebo z rohů tak, aby směřovala pod úhlem 45° k ose p-hy a aby na srazech užšími konci zasahovala do sebe střídavě. Prkénka přibíjejí se ke hrubé p-aze krytým hřebem (jehož hlava zapustí se do drážky) a do drážek vkládají se 0,6 až 0,8 cm tlusté a as 1,2 až 1,5 cm široké, tvrdé, na pokos přes vlákno řezané lišty. Nerovnosti zpodní p-hy vyplní se pilinami, při větších nerovnostech. vypodloží se frísky tvrdými třískami přiměřeně tlustými, by vrchní p. proti zpodní neležela dutě. Dokonale položená p. buď se ohobluje nebo cidlinou oškrábe a obyčejně se napustí voskem rozvařeným v louhu a kartáčem se vyleští. 8. Parketová p. skládá se ze čtvercových desek t. zv. parket, 35, 40, 58 až 69 cm do čtverce velikých, 2,5 až 3 cm tlustých. Parkety jsou buď tvrdé nebo měkké (viz Parket), kládou se úhlopříčně mezi položené dříve vlysy pozední 12 až 15 cm šir. tak, jak udáno jest u p-hy vlysové. V budovách veřejných, hlavně v místnostech přízemních anebo tam, kde místnost pod p-hou jest vlhká, p-hy vlysové nebo parketové kladou se do asfaktu. Parkety nebo frísky jsou zpodem na hranách opatřeny rybinovitým zazubením a kladou se do vrstvy asfaltové 1 až 1,5 cm tlusté, dokud jest tato ještě teplá a vláčná. Tím, že asfalt vnikne do rybinovitých zářezů, přidržuje se vrchní Podlaha ke zpodní dlažbě buď ležaté nebo stojaté, po případě k betonové podložce as 10 cm tlusté. Tyto p-hy hodí se dobře pro nemocnice, školy, kasárny, kostely a různé ústavy humanitní. 9. Xylolithové p-hy kladou se v místnostech vlhkých vždy za tepla do vrstvy asfaltu; po takových p-hách dobře se chodí, a ač zastupuji dlažbu, nejsou chladné; mají tedy všechny dobré vlastnosti p-ah prkenných, ale hnilobě nepodléhají (viz Xylolith).

Podle stavebního řádu p. podzemních příbytků tam, kde tyto jsou vůbec povoleny, nesmí nikdy ležeti níže nežli 2 m pod niveau okolního terrainu; tam, kde povrch půdy stoupá, nebo kde niveau ulice a dvora není stejné, poloha p-hy všech podzemních bytů v budově ustanoví se podle nejvyššího bodu terrainu nebo podle vyššího niveau (§ 57 stav. řádu pro Prahu a předměstí a § 64 stav. řádu pro král. České). Podle § 60 stav. řádu pro Prahu a předměstí předpisuje se, by p-hy všech bytů přízemních byly nejméně 45 cm nad ustanoveným niveau ulice (podle § 63 stav. řádu pro král. České nejméně 30 cm nad povrch dlažby nebo dvora kommissí ustanovený), a dle týchž §§ v obvodu zaplavovaném nejméně 30 cm nad největší výškou vody z r. 1845 nebo (v řádě pro král. České) alespoň 30 cm nad známou největší výškou vody. Co do p-hy v bytech podkrovních viz Podkroví. P-hy v kuchyních podle § 88 stav. řádu pro Prahu a předměstí a podle § 84 stav. řádu pro král. České mají býti před ohništěm na té straně, kde se topí, alespoň na 60 cm vydlážděny látkou ohnivzdornou. Fka.