Ottův slovník naučný/Plock

Ottův slovník naučný
Ploceus	Plock	Plöckelsteinské jezero

Údaje o textu
Titulek:	Plock
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 932–933. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Płock

Plock, pol. Płock, dříve Płozsk, Płozk nebo Płocko, gubernské město rus. gubernie t. jm., na příkrém a vysokém pravém břehu Visly, na ploché zvýšenině ve výši 150 m n. m., 50 km od želez. trati Varšavsko-bydhošťské, má 27.073 ob. (1897), z nichž jest jen 81,5% žen. 12.000 katol., 10.000 židů, 1500 evangel. a ostatní pravoslavní. V městě jest pravoslavná a katolická kathedrála, z nichž tato byla vystavěna r. 966 Mečislavem I. a chová náhrobky krále Vladislava a Boleslava Křivoústého, dále 2 katolické a 1 evang. kostel, 3 synagogy, divadlo, klub, 5 polských a 3 ruské knihovny, chlapecké a dívčí gymnasium, učitelský ústav, 3třídní měšť. škola, židovská škola, 3 nemocnice, opatrovna, 1 polský a 1 ruský časopis, filiálka cís. ruské banky, úvěrní spolek, 23 průmysl. závody se 178 děl. a roční výr. za 157.000 rub., mezi nimi 2 veliké továrny na hospodář. stroje. Čilý jest obchod města podporovaný rozsáhlou plavbou po Visle, hlavním předmětem vývozu jest obilí, dříví, srsť a řípa, dovozu pak uhlí, sůl, petrolej a sledi, obchodní obraty města činí přes 1 mill. rub. P. jest sídlem gubernátora, biskupa, kathedrální kapitoly, generální konsistoře diécése plocké atd. V městě i okolí jest řada pěkných parkův a zahrad, z budov vyniká palác biskupský, gubernátorský, soudní, radnice a j. – P. jest jedno z nejstarších polských měst a připomíná se poprvé r. 960. V 2. pol. XI. a XII. stol. byl již vynikajícím městem, v němž zhusta sídlili králové polští, tak zejména Vladislav Heřman a jeho syn Boleslav Křivoústý. Roku 1207 učiněn stolicí Mazovského knížetství a r. 1351 prodán dcerou Mazovského knížete Ziemovita polské koruně za 20.000 dukátů. V bojích mazovských knížat se sousedy město bylo několikráte rozbořeno, r. 1353 znova postaveno Kazimírem, zbudován zámek spálený r. 1704 a zdviženy mohutné hradby. Městské výsady několikráte obnoveny i vzmohl se P. tak, že v XVI. stol. pokládán po Krakově za přední město polské. Avšak v XVII. stol. poklesl častými požáry, morem a hlavně válkou se Švédy, takže r. 1657 zbylo v něm jen 40 domů. Rovněž silně poškozen válkou r. 1704 a teprve pod ruskou vládou, které připadl při prvním rozdělení Polska, poněkud se zotavil. Roku 1807 byl hlavním městem departementu ve velkovévodství Varšavském, r. 1815 učiněn vojvodským městem království Polského, maje jen 6000 obyv., r. 1845 pak stal se městem gubernským.

Plocká gubernie, jedna z 10 gubernií ruského Polska, leží v severozápadní jeho části na ploše 9446 km², hraničí na s. a sz. s Německem, na j. a jz. s gubernií varšavskou, od níž jest oddělena Vislou, a na v. s gub. lomžinskou. Povrch její tvoří celkem plochou rovinu se slabým svahem od s. a sz. k j. a jv., t. j. k údolí Visly. Kromě Narvy a Visly všecky řeky gubernie jsou nepatrné a vlévají se buď do Vkry, přítoku Narvy, buď do Visly. Hlavní vodní drahou jest Visla a Barva. Větších jezer není. Půda jest většinou hlinitá, místy písečná, vesměs dosti úrodná, avšak chudá užitečnými nerosty, z nichž dobývá se hnědé uhlí, rašelina, jantar a něco železné rudy. Obyvatelů jest 556.877 (1897), t. j. 59 na 1 km², z nich jest 445.000 Poláků, 46.000 Němců, 3500 Rusův a ostatní židé, žen jest 99,5%, přebytek narozených nad zemřelými činí téměř 2%. Hlavním zaměstnáním obyvatel jest zemědělství, ačkoliv provozuje se dosud dosti primitivně. Pěstuje se žito, brambory, oves a řípa, méně pšenice, pícnin klidí se ročně do 5 mill. pudů. Rozsáhlé jest ovocnářství zvláště v rypinském új., ovoce vyváží se do Varšavy a do ciziny, zelinářství provozuje se zvláště v mlavském újezdě, odkud se zeleniny vozí do Pruska. Chatrné jest hospodářství lesní, plocha lesů pak neustále se zmenšuje. Důležitým odvětvím hospodářským jest chov dobytka i počítá se 90.000 koní, 213.000 skotu, 393.000 ovcí a 75.000 vepřů, vzkvétati začíná i včelařství, úlů jest 22.045, medu se dobývá ročně 4720 pudů a vosku 1524 pudy. Rozsáhlý obchod provozuje se s plodinami zemědělskýmí. dobytkem a zvířecími produkty, hlavně po Visle a Přivislanské železnici, výročních trhů jest 138, obchodní obraty gubernie činí ročně do 14 mill. rublů. Železnice měří 57 km, silnice 480 km, telegrafní trati 360 km a telefonní 112 km. Průmyslové závody jsou 173 se 3000 děl. a roč. výrobou za 3,350.000 rublů, mezi nimi vynikají 3 cukrovary s výr. za 2 mill. rub. Domácí průmysl jest nepatrný a obmezuje se na tkalcovství, hrnčířství, kolářství a bednářství. V gubernii jest chlapecké a dívčí gymnasium, učitelský ústav, 3tříd. měšť. škola a 440 nižších škol s 19.135 žáky, nemocnic jest 6. Plocká gubernie utvořena byla r. 1845 z vojvodství plockého, země dobrzyńské a části vojvodství mazovského a dělí se na 7 újezdů: plocký, lipnovský, mlavský, rypinský, prasnyšský, serpecký a ciechanowský, r. 1867 vyloučeny z ní újezdy ostrolenský a pultuský, r. 1894 pak újezd plonský. Tšr.