Údaje o textu |
---|
Titulek: |
Pittsburg |
Autor: |
Ludvík Tošner |
Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 809–810. Dostupné online. |
Licence: |
PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Pittsburgh |
Pittsburg: 1) P. hl. město hrabství Alleghany ve státě Pennsylvanii ve vých. části Spoj. Obcí sev. – amer., na sev.-záp. úpatí Alleghanů, v uzlu 10 želez. tratí, k nimž připojují se nedaleko města všecky dráhy západní Pennsylvanie, na 40° 26' 15'' sev. š. a 78° 58' 30'' z. d. Gr., má 321.616 ob. (1900), tak že počtem obyvatel jest jedenáctým městem Unie sev.-amer., počítáme-li však k němu Alleghany-City (129.886 ob.), jest na sedmém místě se 451.512 obyv. Ve skutečnosti obě tato města souvisí spolu co nejúžeji, tak že jeví se jako jediná ohromná skupina domů, se kterou splývá i řada okolních menších míst, spojených nad to 5 mosty přes ř. Monongahelu a 7 přes ř. Alleghany. P. sám zaujímá rozsáhlý trojúhelník, omezený 2 velikými splavnými řekami, má polohu velmi krásnou, široké, rovné ulice, ozdobené mnohými vynikajícími stavbami. Avšak přes to nečiní město pěkný dojem následkem ohromného množství kouře a prachu, vycházejícího z přečetných průmyslových závodů města, tak že dostalo jméno »Fire-City« a »Smoke-City«, t. j. město ohně a kouře, zovouc se druhdy také »Iron- and Coal-City«, t. j. město železa a uhlí, dle obou nerostů, jež způsobily jeho rozkvět a význam. P. byl původně založen v rovině a rozšířil se časem na svahy okolních pahorkův. Z budov města jsou nejkrásnější: radnice, hrabský dům (Alleghany County Court House) s věží 97 m vysokou, celnice, poštovní palác, arsenál spolkový, knihovna (P. Library), ze 150 kostelů zvláště katolická kathedrála sv. Pavla s 2 věžemi a velikou kupolí a biskupský chram Nejsv. Trojice, dále výstavní budova, 2 divadla a hudební akademie. Z ústavů vzdělávacích jest zde universita (Western University of Pennsylvania) se 110 docenty, 550 posl. a knihovnou o 50.000 svaz., k níž náleží hvězdárna a botanická zahrada, dále kollej Methodistů, kreslířská škola a mn. j. Z dobročinných zařízení dlužno vytknouti 3 nemocnice, 2 sirotčince, útulnu atd. Avšak hlavní důležitost města spočívá v jeho poloze uprostřed jednoho z nejbohatších okrsků uhelných a železných na světě, jakož i uprostřed rozsáhlé oblasti petrolejové. Železná ruda dováží se mimo to i od Hořejšího jezera, petroleje spotřebuje se zde ročně do 1400 mill. m3. Následkem toho jest P. z nejprůmyslnějších měst nejen Spoj. Obcí sev.-amer., nýbrž i světa vůbec. Máť 1420 průmyslových závodů s 56.438 děln. a roční výrobou za 127 mill. doll. Z toho připadá do 80 mill. doll. na průmysl kovový, 17 mill. dollarů na uhlí a kok, 7 mill. na sklářství, 4 mill. na lihovary, 4 mill. na dřevařský průmysl a 2 mill. na jirchářství. Ve 26 vysokých pecech a 62 válcovnách vyrábí se ročně 1,7 mill. t litiny a 1,6 mill. t ocele. Specialitou pittsburského průmyslu jest stavba lodí říčních i mořských ze železa, oceli i dřeva, mimo to vyrábějí se ve velikém měřítku i stroje, kotly, lokomotivy, roury a jiné výrobky kovové, dále zboží skleněné, dřevěné a kožené, oděvy, lihoviny atd. Obchodní ruch města jest vzhledem k ohromné produkci průmyslové neobyčejně značný a děje se z třetiny po řece a ze ⅔ po železnicích. P. zasílá uhlí a kok po Ohiu zvláště do Cincinnati, Louisvilleu a Nového Orleansu, lodní ruch páčí se na 1,360.000 t, přístav města má 214 lodí s 52.711 t, pouliční dráhy měří 109 km. Ku podpoře obchodu jest zde 25 bank národních a 11 státních, 6 spořitelen a clearing-house, jehož obraty přesahují ročně 3½ milliardy K. – Na místě P-u založili r. 1754 Angličané obchodní stanici, avšak ihned byli vypuzeni odtud Francouzi, kteří postavili zde tvrz nazvanou Fort Duquesne dle kanadského guvernéra, jež stala se střediskem jejich vojenských operací. Angličané marně se o ni pokoušeli, teprve r. 1758 gen. Forbes přinutil posádku, skládající se z Indiánův a Francouzů, k ústupu; tvrz sice spálena, ale znova zřízena a nazvána P. dle anglického ministra Pitta. Roku 1764 založena osada P., avšak již r. 1772 Angličany opuštěna, načež vznikl o ni spor mezi osadou Virginií a Pennsylvanií, který ukončen r. 1779 ve prospěch této. V l. 1791 a 1794 byly ve městě vážné nepokoje následkem vybírání daně z potravin. R. 1845 zpustošil město obrovský požár, v l. 1862–65 trpělo silně občanskou válkou. – 2) P., město v sev.-vých. konci státu Kansasu ve Spoj. Obcích sev.-amer., v hrabství Crawfordu, v uzlu několika pobočných tratí dráhy Saint Louis-San Francisco, má 6697 obyv., četné továrny, slevárny zinku, obchod s obilím a dobytkem, v okolí rozsáhlé uhelné doly a bylo do r. 1880 vesnicí s 625 obyv., zvanou New P. Tšr.