| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Pernov |
| Autor: |
Ludvík Tošner |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 507. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pärnu |
Pernov (rus. Перновъ, něm. Pernau, estonsky Pernealín), új. a přístavní město v rus. gub. livonské na l. bř. ř. Pernovy 1 km nad jejím ústím do Rižského zálivu Baltického moře, na železnici Pernovo-Valkské, má 12.856 ob. (1897), mezi nimi 8431 evang. a 1710 židů, 2 pravosl. a 2 evang. chrámy, 2 mosty, 4 parky, gymnasium, 7 škol, nemocnici, chudobinec, sirotčinec, 3 banky, celní úřad, olejnu, pivovar, 2 cihelny a továrnu na doutníky. Vnitřní obchod města jest nepatrný, vnější pohybuje se přes t. zv. Pernovskij port, který pojme do 100 lodí a jenž jest vývozním přístavem i újezdu fellinskému a jurjevskému. R. 1896 veplulo do něho 85 lodí s 45.966 t a vyplulo 82 lodí s 45.204 t, vývoz činí 4,8 mill. rub. (dříví, len, žito, mouka atd.), dovoz jen 141.551 rub. (uhlí, ryby, lučebniny, železo atd.), hlavní vývozní zemí jest Anglie. P. má hojně navštěvované mořské lázně všestraně zařízené a jest sídlem několika konsulův. – P. byl založen r. 1255 ezelským biskupem, r. 1268 obnoven, r. 1599 Poláci převedli obyvatelstvo města na nynější jeho místo, r. 1617 dobyli ho Švédové a r. 1642 opevnili, r. 1710 vzdal se Rusům, v l. 1699–1710 byla zde jurjevská universita. – Pernovský újezd leží v severozáp. části gubernie při moři Baltickém na ploše 5342, 9 km2, z čehož 35,3 km2 připadají na ostrovy v moři, má povrch nízký a rovný, pouze na jv. zdvihají se návrší náležející k Fellinskému rozvodí. Z řek újezdu nejdůležitější jest Pernova, 134 km dlouhá, protékající újezd od sv. k jz. a přijímající v pravo Fennern a v levo Navvast s přítokem Gallist (Hallist). Jezera zaujímají 18,9 km2, rozsáhlé jsou i močály, lesy pokrývají 42% jeho plochy, zvláště na severu. Obyvatelů jest 97.860 (1897), z nich 40.896 pravosl. a 52.412 evang., chrámů pravosl. 12, evang. 12, modliteben evangelických 9, škol pravosl. 50 s 5000 dětmi a evang. do 100 s 5000 dětmi. Hlavním zaměstnáním obyvatelů jest orba, pěstuje se žito, pšenice, oves, ječmen, pohanka, hrách, brambory a len, obilí a len vyváží se ve velkém množství z Pernovského portu do ciziny. Zelinářství a ovocnářství jest nepatrné tak jako chov dobytka, lov ryb má jen místní význam, důležito jest však plavení dříví. Z průmyslových závodů jsou zde 2 továrny na sukno (roč. za 1 mill. rub.), 2 přádelny hedvábí, 24 lihovarů, 31 pivovar, měděná huť a 3 lučební továrny. Tšr.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pärnu