Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Perikopa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Perikopa
Autor: Ladislav Dvořák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 482–483. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Perikopa

Perikopa (z řec. περιχοπή, oddíl) ve smyslu širším jest čásť Písma sv. od církevní autority přesně určená, která se měla čísti při veřejných bohoslužbách. Slovo toto nikdy nepřešlo v užívání do mluvy liturgické, neboť zde užívá se pouze slov lectio, epistola, evangelium a prophetia. V užším smyslu rozumějí se p-mi výhradně ty části Písma sv., které se čtou při mši sv. na neděle a svátky roku církevního a obsaženy jsou v proprium de tempore missálu. Tyto p-py tvoří uzavřený celek, kdežto čtení na svátky svatých ani mezi sebou ani s rokem církevním nijak spojena nejsou. Mistr Jan Hus nazýval p-pu »útonkem«. dk.