Ottův slovník naučný/Pennsylvanie

Ottův slovník naučný
Pennon	Pennsylvanie	Pennsylvanská soustava isolační

Údaje o textu
Titulek:	Pennsylvanie
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 450–452. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pensylvánie

Pennsylvanie (Pennsylvania, úřední zkratka Pa), stát v sev.-vých. končině Spoj. Obcí sev-amer., jeden ze 13 původních států této říše ve skupině 9 t. zv. států severoatlantských, leží mezi 39° 43' až 42° 15' s. š. a 74° 42' až 80° 34' z. d. Gr., mezuje na s. s New Yorkem, na v. s New Jersey, na j. s Delawarem, Marylandem a Záp. Virginií, na z. s Ohiem a má plochu 117.100 km. Hranice jsou přímočaré a umělé, pouze na v. a sv. tvoří je ř. Delaware a na sz. pobřeží jez. Erie, celkový tvar jest rovnoběžník od v. k z. 500 km a od s. k j. 255 km dlouhý. – Povrch P. rozděluje se na 3 oblasti lišící se od sebe svým vzhledem i geologickým podkladem, t.: pásmo atlantské (Atlantic Slope), spočívající na podkladě archaickém, hornatinu, ležící na vrstvách silurních a devonských, a na planiny, pod nimiž prostírá se útvar kamenouhelný. Atlantské pásmo zaujímá nízkou rovinu pobřežní na březích Delawaru a stoupá pozvolna do výše 300 m n. m. k úpatí hornatiny, která jest částí horského systému Apalačského a rozkládá se v šířce 325 km. Jest to řada horských pásem rovnoběžných navzájem a s mořským břehem, táhnoucích se od sv. k jz. a dosahujících výše 500–800 m n. m. Údolí jejich jsou pravidelná a úzká, pouze údolí Kittatiny dosahuje šířky 50 km. Konečně na z. státu prostírají se planiny sklánějící se k jez. Erie a Ontario. – P. jest velice bohata vodními toky, jichž počítá se do 700 a které rozdělují se na 3 říční úvodí: Delaware, Susquehanna a Ohio. Delaware má prameny i ústí mimo území státu, jemuž přináleží jen svým pravým břehem na východní hranici v délce 325 km, a úvodí jeho, nejmenší ze všech, zahrnuje jen východní čásť státu. Z přítoků jeho zmínky zasluhuje Lehigh a Schuylkill. Úvodí Susquehanny zaujímá přes polovici státu, západní její pramen vzniká v P-ii, hlavní její přítoky jsou: Chemung, Bennet, Pine Creek, Loyalsock, Juniata a j. Konečně na samém z. státu vzniká stokem ř. Alleghany a Monongahela ř. Ohio. Do jez. Erie vlévá se jen několik potůčků, kdežto na jižním konci státu několik jich teče do Potomaku. Ze všech těchto vodních toků pro dopravu důležit jest jen Ohio s oběma svými prameny a zvláště Delaware, ostatní slouží jen k napájení průplavů. – Podnebí jest nestálé a výstřední, avšak extrémy netrvají dlouho. Nejvyšší teplota činí +34,44°C v červnu a nejnižší –18,89°C v lednu, prům. teplota roku jest +11,73°C, zimy +0,56°C a léta +22,94°C, podnebí jest na z. drsnější, roční výše srážek činí 112 cm). V létě vanou větry ze sz. a v zimě z jv. – Obyvatelů jest 6,302.115 (1900), t. j. 54 na 1 km², tak že jest P. absolutním počtem obyvatelů mezi státy Spoj. Obcí na místě druhém a hustotou na místě šestém. Přírůstek v l. 1890–1900 činí 19,9%. Černochův a mulatů jest 107.596, Číňanů 1146, Indiáni 933, v cizině naroz. 843.539, z nich 243.836 v Irsku, 230.516 v Německu, 125.145 v Anglii a 90.033 ve Francii. Mimo to žije v P-ii veliké množství potomků německých přistěhovalců zvláště z Falce, přišlých sem poč. XVIII. stol., nazývaných podnes Dutchmen, kteří zachovali posud svoji mateřštinu, avšak promíšenou anglickými slovy, tak že jejich nářečí označuje se jménem Pennsylvania dutch. Vysokých škol jest 32, mezi nimi nejdůležitější jest pennsylvanská universita ve Filadelfii, úhrnem mají 7751 posluchače, dětí školou povinných jest 1,561.000 (1395), z nich zapsáno jest 1,053.438, školy nižší navštěvuje 722.196 dětí, školy vyšší 21.650, učitelů jest 8245 a učitelek 17.713. Časopisů vychází ve státě 1403. – Rolnictví zaměstnává a živí jen 21% obyvatelů, tak že P. ustupuje jako rolnický stát celé řadě zemědělských států Unie, ačkoliv doposud dlužno počítati ji k velikým producentům obilí a zvláště ovoce a zelenin. Půda jest úrodná zvláště v říčních údolích, svahy hor pokryty jsou bujnými pastvinami, hory samy pak rozsáhlými lesy dubovými, ořechovými, javorovými, topolovými a j., které do nedávna kryly do 40% půdy státu. Cena všeho rolnického majetku činí přes 5 milliard K (1895), vzdělaná půda zaujímá 5,284.239 ha, na nichž klidí se (1896) 52 mill. bushelů kukuřice, 18 mill. pšenice, 36 mill. ovsa, 21 mill. bramborů, 1 mill. žita a 3 mill. pohanky. Sena sklidilo se z 1,212.276 ha luk úhrnem 3,538.578 t, tabáku z 8643 ha 11,396.274 kg. Mimo to pěstuje se hojně lnu (4 mill. kg), hrachu a zvláště ovoce (jablka, broskve atd.) a zelenin, jejichž roční sklizeň cení se na více než 25 mill. K. Důležit jest i chov dobytka. R. 1895 počítalo se všeho dobytka 4,499.461 kusů, a to 1,624.647 skotu, 683.172 koně a osli, 1,012.847 vepřův a 1,173.795 ovcí, které dodaly 3,927.956 kg vlny do roka. – Avšak nejdůležitějším pramenem bohatství státu jest hornictví, jímž P. předčí všecky ostatní státy Unie co týče se produkce uhlí, železa, petroleje a koků, která druhdy převyšuje i výrobu všech ostatních států dohromady. Výroba železných rud a to ze ⅔ magnetitu a ¼ haematitu v posledních letech poněkud klesla, v l. 1889 až 1895 činila 7,257.982 t, z čehož na r. 1895 připadá již jen 914.745 t proti 1,585.198 t r. 1839. Hlavní příčinou tohoto úpadku jest soutěž železných dolů při Hořejším jezeře, odkud dováží se do hutí pennsylvanských značné množství rudy. Vysokých pecí jest 179 s úhrnnou výrobností 7,194.373 t, hutí atd. 430, v nichž vyrobilo se v l. 1883–95 celkem 44,819.285 t. Uhelná pánev pennsylvanská měří 124.320 ha anthracitu a 23.310 km² uhlí hnědého, roční výroba činí 52½ mill. t anthracitu a 45½ mill. t uhlí. Dolův anthracitových jest 346 se 142.917 děl., v dolech uhelných pak zaměstnáno jest 71.130 dělníků. Výroba koku v l. 1830–1895 činila 84¾ mill. t. Petrolejová pole pennsylvanská zaujímají 956 km², zabíhajíce i do New Yorku, dělí se na 14 okrsků a dávají roční výtěžek přes 361/2 mill. hl petroleje, tak že v této příčině ustupuje v posledních letech P. Ohiu. Cena přirozeného plynu ročně v P-ii spotřebovaného neustále klesá a činí dnes již jen 5½ mill. doll. V poslední době objevena ve hrabství Juniata ložiska fosfátu nerostného, mramoru dobyto v l. 1890–95 za 1,1 mill. K, žuly za 141/4 mill. K, břidlice za 56 mill. K, vápence za 69 mill. K, hlíny hrnčířské r. 1395 za 44 mill. K, pískovce v l. 1890–95 za 22 mill. K, cementu vyrobeno 182.000 t (1895), barevných hlinek v letech 1889–1895 37.583 t, barev kovových 57.466 t, soli dobyto (1895) 19.970 t a minerálních vod vytěženo z 15 pramenů 6 mill. l. – Na vysokém stupni jest i činnost průmyslová, ve které předčí poněkud P-ii pouze New York, kdežto v železářství, ocelářství, sklářství a loďařství stojí P. v čele celé Unie. Průmysl zaměstnává 36% obyvatelů, závodů průmyslových jest 39.336 s výrobou roční za 1331½ mill. doll., mezi nimiž vynikají továrny na zboží železné, ocelové, kožené, textilní, sklo, zboží bavlněné a hedvábné, oděvy, stroje, tabák a doutníky, dále parní pily, cihelny atd. Průmyslová střediska státu jsou Filadelfia, Pittsburg a Alleghany City. – Obchod státu s cizinou pohybuje se z největší části přes Filadelfii a jez. Erie, v menší míře i přes Pittsburg. Lodi má stát 1061 s 390.845 t, z čehož největší čásť připadá na Filadelfii; síť železn. měří 29.000 km, síť průplavů 1011 km. Průplavy těmito jsou ve spojení jez. Erie, řeky Delaware, Ohio, Hudson a zátoka Chesapeake, doprava po nich činí přes 6 mill. t ročně. – Stát rozděluje se na 67 hrabství, moc zákonodárnou má sněm o 204 členech a senát s 50 senátory, moc výkonnou guvernér a moc soudní nejvyšší soudní dvůr o 7 členech. Voliči jsou všichni občané nejméně 21letí a usedlí 1 rok ve státě, poslanci volí se na 2 roky, senátoři a guvernér na 4 roky, členové soudního dvoru na 21 let, ostatní úředníky jmenuje guvernér, v kongressu Spoj. Obcí má P. 2 senátory a 30 poslanců, při volbě presidenta 32 hlasy. Příjmy státu činí 7,8 mill. doll., vydání 5½ mill. doll., dluhy 4 mill. doll., hlavní město jest Harrisburg (50.167 ob.), avšak největší města jsou Filadelfie (1,293.697 ob.), Pittsburg (321.616 ob.), Alleghany City (129,896), Scranton (102.026), Reading (78.961) a Erie (52.733).

První osadu na území nynější P. založili r. 1627 Švédové a Nizozemci na záp. břehu Delawaru, k nimž později přidružili se osadníci z krajin baltických a jichž osady rozšířily se podél řeky až k ústí Schnylkillu. R. 1655 Nizozemci přinutili tyto osady poddati se Novému Amsterdamu a r. 1664 připadly pod moc anglickou. R. 1681 Karel II. postoupil území na z. od Delawaru za dluh anglické koruny Williamu Pennovi, který přikoupil k tomu 20.000 akrů od Indiánův a založil zde osady kvakerské. R. 1683 založena Filadelfie, r. 1699 povolen nové osadě zvláštní zákonodárný sbor, podléhající ovšem koloniální vládě anglické. R. 1712 Penn prodal veškerá práva svrchovanosti koruně anglické, roku 1768 upraven spor o hranice s Marylandem stanovením t. zv. Mason and Dixon's line. Za války o neodvislost Spoj. Obcí Indiáni pennsylvanští připojili se k Angličanům, tak že P. byla jevištěm četných krvavých bitev a srážek. Ve Filadelfii prohlášena nezávislost Unie, zde také přijata ústava této říše kongressem. Důležitou úlohu hrál stát ve válce s Anglií r. 1812 a ve válce odštěpencův. R. 1873 upravena posledně ústava státu. – Srv. G. vom Rath, Pennsylvanien (Heidelberk, 1888); Fisher, The Making of Pennsylvania (Filadelfie, 1896). Tšr.