Ottův slovník naučný/Pelops

Ottův slovník naučný
Pelopovci	Pelops	Pelórie

Údaje o textu
Titulek:	Pelops
Autor:	Vladislav Kalousek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 435. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pelops

Pelops, syn Tantalův, byl předložen vlastním otcem, jenž tak vševědoucnost bohův zpytovati chtěl, bohům za pokrm; smysl původní této báje sluší asi hledati v lidských obětech, jako při Lykaonovi a Athamantovi. Bohové však prohlédnuvše úmysl jeho, složili opětně ze součástek tělo P-povo, nahradivše rámě, jež Déméter nebo Thetis snědla, vložkou ze sloni, odkudž všichni Pelopovci mívali bílé znamení na rameni. Chlapec na to vyrostl na Olympu a teprve po pádu otcově vrátil se na zem, kdež získal za choť Hippodamii (v. t). Dle pozdější verse P. zůstal v Elidě a založil Olympijské hry, jež pak znovu zřízeny Hérakleem, který jemu též ve zvláštní svatyni (pelopion) zřídil poctu hérojskou. Vých. štít Zevova chrámu v Olympii zobrazoval přípravy k zápasu P-povu s Oinomaem. Synové jeho byli Atreus a Thyestés, pozdější verse (Pindar) zná jich však šest. Na potomcích P-pových spočívala zvláštní kletba, jež svůj původ měla buď ve vraždě Myrtila P-pem, nebo levobočka P-pova Chrysippa Atreem a Thyestem. klk.