| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Peiraieus |
| Autor: |
Justin Václav Prášek |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 402–403. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pireus |
Peiraieus (Πειραιεύς), vyslovováno nyní Piréevs, za benátských a tureckých dob Porto Leone, ve starověku i nyní hlavní přístav athénský na poloostrově skalnatém, který kdysi od nížiny athénské oddělen byl zabahněnými a Kéfísem (v. t.) napájenými lagunami. Poloostrov Peirajský skládá se ze dvou skalnatých pahorků, východní Munichie, nyní Kástelly (87 m), a západní Akty, nízkou šíjí od sebe oddělených. Na západě vniká do země přístav Peirajský, nyní prohloubený, jehož úzký a středověkými lvy (odtud jméno Porto Leone) zdobený vjezd zužuje proti Aktě skalnatý výběžek Éetióneia. Na jihovýchodě vybíhá přístav menší zátokou (Kantharos ve starověku). na severu na místě někdejší laguny jest nízké pobřeží, zvané ve starověku Halipedon. Do šíje mezi Aktou a Munichií vniká z jihu okrouhlá zátoka Stratiotiki, dříve Zea, s úzkým nálevkovitým vjezdem, na východě oblévá Munichii otevřená zátoka Falérská, k níž na úpatí Munichie připojuje se vejčitý malý přístav Fanari, dříve Munichia. Do zátoky Falérské vlévá se Kéfisos. Pravého významu Peiraieus-ea postřehl Themistoklés, který za archontství svého r. 493 př. Kr. navrhoval, aby z P-ea byl učiněn válečný přístav; než pro perské války uvázlo dílo v přípravách. Themistokleovi připisuje se zeď kolem celého poloostrova zdéli 60 stadií (11,2 km), ale za Xerxova vpádu není opevnění peirajské připomínáno. Odtud P. tvořil osadu, démos fýly Hippothoontidy, plavbou zkvétající. Myšlenku Themistokleovu, učiniti z P-ea a Athén jediný opevněný a nezdolný tábor, provedli Kimón a zvláště Periklés, tento zbudovav trojí dlouhé zdi mezi městem a P-eem, jimiž poloostrov Peirajský i Faléron spojeny s městem, mezi zdmi pak založena dvojí pohodlná spojovací cesta, ústící v Dipylu a v bráně Melitské. Přístav peirajský sám v nejzazší své části upraven v přístav válečný, Kantharos a na východě Emporion určeny pro obchod; Zea a Munichia velikým nákladem upraveny za přístavy válečné, čehož hojné stopy, opevnění vjezdův a ložiště lodních stanovišť, podnes jsou viditelny. Tehdy asi dovršeno bylo i opevnění kolem celého poloostrova, Themistokleem započaté. Při zátoce Peirajské mělo dle úmyslu Perikleova vzniknouti nové nádherné velkoměsto, které by stalo se sídlem světového obchodu athénského. Úlohu tuto svěřil Periklés slavnému staviteli Hippodamu Milétskému, který město nově a pravidelně založil mezi Emporiem, Zeou a severozáp. úpatím Munichie. Středem města byla agora Hippodamova, jejíž poloha nyní nápisně zjištěna západně Zee. Vedle Afrodisia již Themistokleem založeného jmenují se στοαί, patero to obchodních budov, hlavně skladišť, které obklopovaly Emporion po vých. straně; největší ἡ μακρὰ στοά dobíhala až k Éetióneii a byla hlavně určena pro obchod obilní, jiná, δεῖγμα, obsahovala po způsobu bursy vzorky zboží. Stoami byla obklopena i Hippodamova agora. Město bylo obýváno hlavně plavci a obchodníky, kteří smýšleli radikálně a v témž směru i rozhodovali v ekklésii athénské. Odtud P. byl předním přístavem řeckým, který zastínil i Korinth, a podržel význam obchodní i po pádu říše Athénské. Roku 404 zbořeny dlouhé zdi, ale již r. 403 zmocnil se Thrasybulos s démokraty P-ea a obnovil odtud ústavu démokratickou. Konón r. 394 obnovil dlouhé zdi, r. 338 pak Filón založil slavné skladiště, dle něho zvané; ale již r. 322 vložil Antipatros do Munichie makedonskou posádku, která tam pobyla až do osvobození Athén Aratem r. 229. Roku 87 př. Kr. oblehl Athény i P. Sulla a dobyv obou, spálil P. i se skladišti a válečnými zásobárnami jeho a zbořil i přístavní opevnění. Odtud byl P. přístavním městem druhého řádu až do konce starověku. Úplnou zkázu P-ea ve středověku snad způsobili Normané; i jméno jeho zaniklo, ustoupivši vlašskému Porto Leone. Teprve když r. 1835 Athény prohlášeny za hl. město řecké, obnoven i P. a rychle rozkvétal, zvláště když spojen byl s Athénami železnicí. Roku 1870 bylo tu již 11.047 obyv., r. 1879 21.618, r. 1896 51.000, nyní pak je tu asi 65.000 duší. Nynější P. jest úpravné město s přímočarými, v pravých uhlích se protínajícími ulicemi na severní a východní straně hl. přístavu, spojené s Athénami dobrou silnicí a dvojí tratí železničnou. Z předních budov vynikají pravoslavné chrámy Ai Nikolaos a Aja Triada, katolický chrám, gymnasium, museum s cennými místními starožitnostmi. Ze starověkých památek vynikají zbytky munichijského divadla a přístavních opevnění, zvláště na vých. břehu a podél Akty. Vedle obchodu – dnes jest P. prvým přístavem Řeckého království – provozuje se i průmysl, zejména důležity jsou raffinerie oleje olivového. Nedaleké Faléron jest střediskem elegantního světa athénského, na vých. úpatí Munichie a Akty jsou úpravné letohrádky. Na jižním cípku Akty věnován pomník Themistokleovi na místě tradicionálného jeho hrobu, na nížině mezi P-eem a Falérem jest pomník palikára Karaiskaka, který tam r. 1827 padl v boji proti Turkům. Pšk.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pireus