Ottův slovník naučný/Paškál

Ottův slovník naučný
Pašinka	Paškál	Paškovský

Údaje o textu
Titulek:	Paškál
Autor:	František Vacek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 310. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Paškál

Paškál jest u nás zobecnělý název svíce velikonoční (lat. cereus paschalis), silné bílé voskovice, jež v liturgii představuje Vykupitele po jeho z mrtvých vstání. Tak zv. žehnání p-u děje se v Bílou sobotu. Jáhen zpívaje radostné Eultet, vetkne do kmene svíce pět kadidlových zrn na pamět patera oslavených ran Kristových a rozžíhá p. novým ohněm na znamení, že Spasitel oživl a nový život dává světu. Po celou dobu velikonoční p. umístěn jest podle hlavního oltáře po evangelní straně a rozsvěcován bývá ke slavným službám božím až do svátku Nanebevstoupení Páně, kdy po evangelii se zhasí a odstraní. Kromě toho předpisuje rituál, aby při svěcení křestní vody (v Bílou sobotu a ve vigilii svatodušní) p. spouštěn byl do křtitelnice, jak se podobá, na památku křtu Ježíšova v Jordáně. Vac.