Ottův slovník naučný/Parnas

Ottův slovník naučný
Parnahyba	Parnas	Parnasos

Údaje o textu
Titulek:	Parnas
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 248. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Parnas

Parnas, Parnasos či Liakura, vápencový massiv ve stř. Řecku, čásť pohoří pokračujícího od Oity po mys Sunion, leží na hranici eparchií Parnasidy, Lokridy a Livadie, na sv. ohraničen údolím ř. Kefisu, na z. rovinou Amfisskou, na j. dvěma podél. údolími, s ostatními pohořími souvisí nízkými přechody, na sz. s massivem Gionským, na jv. hřbetem Arachovským s Helikónem. P. složen je ze dvou vrás, jdoucích ze sz. k jv. Nejvyšší vrchol Lykeri, 2459 m, zdvihá se v jv. massivu, skýtá velikolepou vyhlídku přes celé Řecko od Taygeta po Olymp, moře Aegejské i Iónské. Vody pramenící na P-u a shromažďující se ve dvou jezírkách tekou k s. a v. do ř. Kefisa (úvodí jezera Kopajského) a na j. do zál. Korinthského. Svahy P-u jsou do stř. výše pokryty lesy jedlovými, výše jsou holé vrcholy, pokryté po větší čásť roku sněhem. Pod jižními, příkře se svahujícími stěnami P-u bývala za starověku věštírna Apollónova Delfi a blíže horského jezera je proslavená sluj Kórycká se stalaktity, zasvěcená Pánovi a nymfám. P. zasvěcen byl Apollónovi, Dionysovi a Musám; odtud úsloví »vystupovati na P.« tolik co »básniti«.