Ottův slovník naučný/Pangani

Ottův slovník naučný
Panfobie	Pangani	Pange lingua

Údaje o textu
Titulek:	Pangani
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 147. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pangani

Pangani: 1) P., řeka v Německé Východní Africe, vzniká v horách Moeru a na jižním svahu Kilima Ndžara z několika pramenů, z nichž hlavni jest Rufu nebo Lufu, přijímající řadu bystřin, zvláště Rombo nebo Lumi. Spojený tok teče k j. a jv., pije v pravo Komazi a v levo Urengere, břehy jeho jsou terasovité, severní skalnatý a pustý, jižní však nízký a bujně zarostlý. Horní tok jest dlouhý asi 168 km, široký 30–50 m a staví plavbě v cestu řadu překážek, zvláště úskalí a prahů. Pak vstupuje P. do širokého a velmi úrodného údolí, avšak ještě 100 km nad ústím tvoří vodopády Marketiny a teprve pod nimi počíná dolní, bez překážky splavný tok, do něhož vlévá se Mkomasi a Luengera. Reka ústí do Pembské úžiny Indického okeánu v šířce 1500 m, úhrnná její délka jest 420 km, v ústí jest rozsáhlá korálová mělčina hluboká jen 13 m. Parníky plují po řece vzhůru 40 km až k Čogve, kdežto výše provozuje se plavba jen lodkami. Při dolním toku jsou četné plantáže cukrové třtiny německé »Panganigesellschaft«, která vznikla r. 1897 se základním kapitálem 500.000 marek v Berlíně a má na 15 let monopol výroby cukru a rumu v údolí řeky.

2) P., město na severním břehu t. v levo při ústí řeky P., na plochém pobřeží chráněném nábřežní zdí, mezi příkrými korálovými skalami a rozsáhlými kokosovými plantážemi, má asi 10.000 obyv., mezi nimi 16 Evropanů, mešitu, 179 kamenných domův a asi 1000 hliněných chatrčí, 2 tvrze, okresní úřad, hlavní celní úřad, jednatelství poštovní a telegrafní, faktorii německé Východoafrické společnosti, skládá se ze čtvrti arabské a černošské, uličky má úzké a klikaté, pitnou vodu špatnou. P. náleží k větším obchodním osadám Německé Východní Afriky a jest východiskem četných karavan. Dovoz činí 271.439 doll. a vývoz (cukr, sloň atd.) 191.755 dollarů. Tšr.