Ottův slovník naučný/Orel (obec)

Ottův slovník naučný
Orel (heraldika)	Orel (obec)	Orel (město)

Údaje o textu
Titulek:	Orel (obec)
Autor:	Otakar Svoboda
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1902. S. 849. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Orel (okres Chrudim)

Orel, Vorel, ves v Čechách, hejtm., okr. a fara Chrudim, pš. Slatiňany; se samotou a hospodou U tří bubnů 80 d. a 800 ob. č. (1900), 3tř. šk., popl. dvůr, myslivna. bažantnice, filiální kostel sv. Jiří na návrší asi ¼ hod. vzdáleném a zříceniny hradu t. jm. První písemná zmínka o Orli činí se v zápisech kláštera opatovického, kde uvádí se koncem XIV. stol. opat Jan z Orle a Rabšteina. Počátkem XV. stol. připomínají se Michálek z Orle a Vilím z Orle, držitel tvrze Dřel v Hradecku, horlivý stoupenec Jiříka z Poděbrad a člen jednoty Poděbradské (1451). V posled. letech XV. stol. O. dostala se v držení rodiny ze San, od níž však již r. 1533 přešla do rukou Janovských ze Soutic. V té době asi (koncem XV. nebo zač. XVI. stol.) založen byl kostel sv. Jiří. Jan Janovský ze Soutic r. 1575 prodal statek celý švakru svému Janu Kekulovi ze Stradonic, kterýžto přikoupiv k tomu r. 1585 od Mikuláše Běškovce z Běškovic zboží nasavrcké spojil obě panství v jedno. Když zemřel, dcery s matkou tak se rozdělily, že matka Anna roz. z Biskupic ponechala si Nasavrcko, dcery pak Anna a Barbora O. Sňatkem posledně jmenované s Jindřichem Kunatou Dobřenským z Ďobřenic přešel statek orelský na tuto rodinu, v jejížto držení zůstal až do r. 1683, kdy přešel koupí na Rudolfa Václava ze Šenfeldu a připojen jest k Nasavrkám. — Srv. »Pam. Arch.« I., str. 318. Ot. Svoboda.