Ottův slovník naučný/Opočno

Ottův slovník naučný
Opočnice	Opočno	Opodeldok

Údaje o textu
Titulek:	Opočno
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 813. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Opočno (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Opočno, Opočno (okres Louny), Opočno (Trusnov)

Opočno: 1) O., také Opočen Červený, město nad Zl. Potokem ve vých. Čechách, v hejtm. novoměstském, má 275 d., 2201 ob. č., 48 n. (1890), okr. soud, četn., pošt., telegr. a železn. stanici (½ hod. vzdál.) na trati z Chocně do Broumova, 6tř. obec. šk., měšť. šk., hospodářskou zimní školu se škoIou hospodyňskou, okres, nemocnici, špitál, občanskou a okr. hospodář, záložnu, parní vále. mlýn, výrobu hospodář, strojů, několik lomů na dlažební kámen a výroční trhy. Město má prostranné náměstí, na něm vyniká klášter kapucínský (zal. r. 1674 od Lud. hr. Colloreda) s kostelem P. Marie; naproti klášteru socha P. Marie (z r. 1714). Při klášteře koná se každoročně dne 2. srpna hlučná pouť »Porciunkule«, k níž dostavují se poutníci z kraje i z hor. Dále jest zde nově vystavěný »Kodymův dům«. K zámku přiléhá farní a děkan. kostel. Nejsv. Trojice; na místě tom stávala hradní kaple sv. Ondřeje, která r. 1567 přestavěna od Trčků na kostel. V kostele několik náhrobků a rodinná hrobka rodu tohoto. Na hřbitově kostel Matky Boží, bývalý farní. Nejpozoruhodnější ze všech budov je zámek s příslušnými budovami, jízdárnou, konírnami, pivovarem, zahradou a vynikajícím parkem. Nynější zámek má podobu ze XVI. stol., kdy tu seděli Trčkové; ze starého hradu zbyla jen kulatá věž. V zámku jsou obrazy nejpřednějších mistrů, podobizny Trčkův a jiných rodin. Mnoho obrazův odvezeno odtud do Vídně. Před zámkem rozsáhlá zahrada s letohrádkem a skleníky a na jih od parku veliká obora na vysokou zvěř. Opodál města Vodetín s myslivnou Zarybnice s ovčínem, na východ rybník Broumar (138 □ jiter) a ½ hod. k záp. Podzámčí se dvorem, cukrovarem, lihovarem a nádražím opočenským. Fid. panství má 10.032,08 ha půdy, jest majetkem Jos. kn. Colloreda-Mansfelda. V XV. st. O. již bylo městem a v l. 1481 až 1492 na přímluvu Samuele z Hrádku a Valečova král Vladislav II. udělil O-nu rod. erb pánů Valečovských z Valečova (vyobraz, č. 2966.): v modr. štítě zlaté slunce, v levém pak rohu štítu osmirohá zlatá hvězda. O hradě opočenském činí se zmínka k r. 1068; ve stol. XII. byl sídlem župy t. jm. a hrad jako budova kamenná vystavěn ve XIV. stol., kdy tu již seděli pánové z Dobrušky (v. t.), potomci to Drslaviců. Za válek husitských vystřídalo se na O-ně několik pánů, z nichž někteří byli odpůrci kalicha. Proto Sigmund Korybut přitrhl r. 1422 k O-nu s vojskem, ale odtáhl s nepořízenou. R. 1425 zmocnili se O-na Sirotci a pobořili je. Po Jiříkovi z Dubě a Visemburka, za jehož panování zle řádil v Královéhradecku Jan Kolda ze Žampachu, usadil se (1450) na O-ně Petr Svojše ze Zahrádky, po něm následovali v držení O-na Mikuláš Suchan z Libáně, Václav aneb Vaněk Valečovský z Kněžmostu, Samuel z Hrádku a Valečova, Jan Jenec z Janovic a Petršpurka. R. 1494 nebo 1495 koupil O. Mikuláš ml. Trčka z Lípy, jehož potomci vládli zde přes 100 let. Mikuláš ml. T. z L. přikoupil k O-nu několik okolních popluž. dvorů, tvrzí a vsí a znamenité rozmnožil panství opočenské. Nástupce jeho Vilém dal zbořiti předek starého zámku a vystavěl nový, jak nyní se spatřuje; při tom staré hradební zdi vzaly za své. Též proměnil starou hradní kapli v kostel Nejsvětější Trojice. Po smrti Krištofa Jaroslava († 1601) vládl na O-ně poslední potomek z rodu toho Jan Rudolf hr. T. z L., jenž vystavěl (1602) nynější letohrádek v zahradě, spojiv jej dlouhou chodbou s kostelem Nejsv. Trojice, a r. 1617 rozšířil pod O-nem oboru. Za bouří stavovských podporoval tajně stranu proticísařskou. Prosbami došel milosti, přestoupil na víru katolickou a využitkoval plnou měrou českých konfiskací, skoupiv mnoho konfiskovaných statků tu i v okolí. Manželka jeho Magdaléna z Lobkovic velice utiskovala poddané, až svou bezohledností způsobila, že vypuklo na všech panstvích Trčkovských (1628) strašné povstání selského lidu. Když syn jeho Adam End. v Chebu s Valdšteinem byl zavražděn, obžalován i on, že podporoval rebelly, ale než vyšetřování skončeno, zemřel, načež jeho všechny statky od král. komory zabrány a prodány a O. obdrželi bratří Rudolf a Jeroným hr. z Colloreda a Waldsee, z nichž onen zřídil z O-na pro svůj rod panství svěřenské. Za válek švédských město trpělo mnoho od vojska švédského. Z nástupců Ludvík vystavěl (1676) kapucínský klášter, Jeroným rozšířil a opravil zámecký kostel, jenž přičiněním jeho povýšen na farní (1735). R. 1813 zámek opočenský hostil cara Alexandra I., velkokn. Konstantina, kn. Metternicha, hr. ze Stadionu a prus. krále Bedřicha Viléma III., kteří se zde radili, jak by cís. Napoleona I. pokořili a porazili. R. 1859 okr. soud přeložen z Dobrušky do O-na do zámku. Roku 1879 přikoupeno k O-nu panství Zbirov. — Okr. soud má 229.51 km², 3906 d., 24.870 ob. č., 228 n.; z 25.134 přít. obyv. 23.284 katol., 1694 evang., 113 židů, 43 jin.; z těch; 11.907 muž., 13.227 žen. (1890). — 2) O., ves t., hejtm. a okr. Vys. Mýto, fara a pš. Uhersko; 42 d., 244 ob. č. (1890), mlýn a valcha. — 3) O., Opočna, far. ves t., hejtm. Žatec, okr. Postoloprty; 44 d., 279 obyv. č., 4 n. (1890), kostel Nanebevzetí P. Marie z r. 1710, 3tř. šk., pš., cihelna a chmelařství.