Ottův slovník naučný/Novorossijskij kraj

Ottův slovník naučný
Novorossijsk	Novorossijskij kraj	Novorozenců nemoci

Údaje o textu
Titulek:	Novorossijskij kraj
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 482. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Nová Rus

Novorossijskij kraj, Novorossija (Nová Rus), dřívější název jihoruského území, jež nyní zaujímají tyto 4 gubernie: jekatěrinoslavská, chersonská, tavrická a bessarabská. Carevna Alžběta usídlila tam r. 1752 a 1753 uherské a turecké Srby (vedle Bulharů, Rumunů atd.), kteří pro příkoří náboženské vystěhovali se hlavně z Uher a Slavonie, vedeni jsouce pluk. Horvátem, Preradovićem a Ševićem, do rozsáhlých stepí nabytých mírem z r. 1739 a nazvaných: 1. Novaja Serbija (záp. od Dněpru až po řeku Sinjuchu), jež hraničila na sev.-záp. se zeměmi polskými a na jihu s tur.-tat. stepí (hl. m. Novomirgorod); 2. Slavjano-Serbija (vých. od Dněpru až k stanicím Donských kozáků, hl. m. Bachmut a pevnost Bělevskaja, nyní Konstantinograd). Okolo r. 1760 počítala tato »voj. hranice« 26.000 duší a ob. tvořili pluky husarské. Ale již r. 1764 N. Serbija byla přeměněna v Novorossijskou gubernii a Slavjano-Serbija s linií ukrajinskou pod názvem Jekatěrininské provincie k ní přidělena. R. 1765 tato gub. měla 3 provincie: Jelizavetinskou, Jekatěrininskou a Bachmutskou a čítala do r. 1768 asi 100.000 lidí. R. 1774 po míru v Kučuk Kajnardži N. k. rozšířil se na jihu a r. 1775 spojeno s ním i Zaporoží. Potemkin, jenž tou dobou byl novorossij. gen.-gubernátorem, rozdělil N. k. na 2 gub.: Azovskou a Novorossijskou, mezi nimiž hranicí byl Dněpr. Od r. 1775 dovoleno i Řekům v Novorossiji se usazovat a za návštěvy Kateřiny II. r. 1787 bylo tam již 700.000 lidí. Před tím již (1783) N. k. byl nazván po založení měst Cherson a Jekatěrinoslavl náměstnictvím Jekatěrinoslavským, což Pavel I. opět zrušil (r. 1797 měla gubernie 834.959 obyv.). Srv. Skaljkovskij, Istoriko-statističeskij očerk N.-kraja (1837).