Ottův slovník naučný/Netolice

Ottův slovník naučný
Netluky	Netolice	Netolický

Údaje o textu
Titulek:	Netolice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 227-228. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Netolice (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Netolice, Netolice (Lochovice), Netolice (Markvartice)

Netolice: 1) N., Notolice, starobylé město v Čachách při Soudném potoku a při stanici (Nakří–N.) dráhy cís. Františka Jos. (Budějovice–Protivín), má 402 d., 2802 obyv. č. (1890), okres. soud, četn. stanici, pš., telegraf, děkan, kostel Nanebevzetí P. Marie po ohni r. 1619 vystavěný, na hřbitově starobylý kostel sv. Václava, který býval farním chrámem netolickým, 5tř. obec. a 3tř. měšť. šk. pro chlap. a 5tř. obec. pro dív., radnici, špitál (pro 12 osob), lékárnu, občan, a okr. hospodář. záložnu, měšť. pivovar, výrobu papíru, pilu, 4 mlýny a hlučné výroční trhy zvláště na koně a hovězí dobytek. Alod. panství N., Libějice, Cichtice, Volary a fid. statek Radomilice měří 10.990,38 ha půdy; náleží k němu v N-cích dvůr a sýrárna, majetek Adolfa kn. Schwarzenberka. Asi půl hod. od města zámeček Kratochvíle (v. t.), směrem k Prachaticům Petrův Dvůr, nyní sídlo knížecí správy statku netolického. Na východ. straně města zdvihá se vršek sv. Jana, kde bývalo pohanské pohřebiště. Dle pověsti stávala zde původně tvrz Netoliců. Kdy N. na město povýšeny a měst. erbem nadány, neznámo. Erb měst. (vyobr. č. 2876.): v modrém štítě obraz P. Marie s děťátkem. N. uvádí Kosmas mezi městy, kudy vedla obchodní cesta od Lince přes Vyšší Brod do Čech. Král Přemysl Otakar II., založiv klášter zlatokorunský, daroval mu mezi jiným N., a tu dle listiny z r. 1263 jmenují se již městem. Když klášter zlatokorunský v bouřích husitských zašel (1420), dostaly se N. Oldřichovi z Rožmberka. R. 1469 zmocnil se města a zboží netolického Jindřich Roubík z Hlavatce; ale král Vladislav (1513) vrátil N. opět Rožmberkům, při kterémžto rodě zůstaly do jeho vymření r. 1601, kdy poslední Rožmberk postoupil N. s panstvím krumlovským cís. Rudolfu II. R. 1619 bylo město od generála Dampierrea dobyto, zpustošeno a úplně sežehnuto, obyvatelé většinou povražděni. Král Ferdinand II. daroval zboží netolické knížatům z Eggenberka, po jejichž vymření v XVII. stol. dostalo se Schwarzenberkům. — Okres. soud netolický má 215.29 km², 2553 d., 14.380 ob. č., 694 n. (1890); z 15.079 přitom. obyv. 14.993 katol., 86 ž.; z těch: 7092 muž., 7987 žen. (1890). — 2) N., ves t., hejtm. a okr. Hořovice, fara a pš. Lochovice; 20 d., 125 ob. č. (1890), cihelna. — 3) N., ves t., hejtm. Jičín, okr. a pš. Sobotka, fara Markvartice; 17 d., 82 ob. č. (1890).