Ottův slovník naučný/Myši

Ottův slovník naučný
Myšenec	Myši	Myši (obec)

Údaje o textu
Titulek:	Myši
Autor:	František Bayer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 944. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Myšovití

Myši (Muridae), čeleď hlodavců (Rodentia), ve kterou náležejí nejmenší, ale za to počtem rodů, druhův i jedinců nejhojnější ssavci tohoto řádu. Všecky m. mají hlavu dosti úzkou, na předu zašpičatělou, oči veliké, boltce veliké i široké; hořejší pysk bývá rozpoltěn a na lysém nose jest mezi oběma chřípěmi rýha. Ve chrupu jest i ${\tfrac {1}{1}}$, c ${\tfrac {0}{0}}$, m ${\tfrac {}{2}}$ až ${\tfrac {4}{3}}$ a stoličky mají korunky od kořenů zřetelně odděleny. Štíhlé tělo jest pokryto krátkou a hebkou srstí, ocas bývá dlouhý, šupinkatý a řídkými chloupky porostlý nebo zcela lysý, útlé nožky mají úzká, vezpod lysá chodidla a po 5 prstech; jen palec předních nožek jest v pouhou bradavku zakrnělý. M. žijí po všem světě, na horách až u čáry sněhové, a jsou nejhojnější ve krajinách vzdělávaných; původní vlastí jejich jest Asie a Evropa. Obývají po přednosti v zemi a živí se zrním, plody a jinými částkami rostlin i hmotami živočišnými (tukem, koží, masem, hmyzem atd.), ale rozhlodávají také věci naprosto nezáživné. Rozmnožují se měrou úžasnou; páří se několikráte do roka a mívají po každé 6 až i 20 mláďat. Nepřáteli myší člověku prospěšnými jsou především kočky, kolčavy, sovy, káně a havrani. K nejdůležitějším rodům této čeledi náležejí: Mus L. (v. Myš), Acomys Geoffr., Gerbillus Desm. (v. t.), Meriones Illig., Psammomys Rüpp., Hydromys Geoffr. (v. t.) a Sminthus Keys. a Bla.; křečky (Cricetus Pall.; v. Křeček) teď klademe do čeledi zvláštní. Skrovné fossilní zbytky m-í nalezeny v pliocénu (na př. Mus Donnezanni Dep.) a zvláště v diluviu (namnoze identické s recentními). Br.