Ottův slovník naučný/Morava (řeka)

Ottův slovník naučný
Morava	Morava (řeka)	Morava (ves)

Údaje o textu
Titulek:	Morava
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 712. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Velká Morava (řeka)
Související články ve Wikipedii: Morava (řeka)

Morava, jméno řek: 1) M., něm. March, řeka v markrabství Moravském, levý přítok Dunaje, v. Morava (Vodopis, str. 626).

2) M., řeka na Balkánském poloostrově, náležející úvodím i tokem svým z největší části království Srbskému, pravý přítok Dunaje, do kterého vlévá se nedaleko Smedereva, jest tvořena stokem M-vy Srbské a Bulharské. — M. Bulharská vzniká u městečka Vitina na j. Kosova Polje ve výši 640 m n. m. spojením několika bystřin, z nichž nejmohutnější, Binac, stéká se sev. svahů Crne Gory (Kara Dagu) severně od Skoplje, dotýká se horní části Kosova Polje a vstupuje po toku 65 km nad měst. Vranjí do Srbska ve výši 456 m. Pak protéká v délce 42 km úzkým údolím, Momina Klisura nebo Dzep zvaným, které zužuje se až na 100 m a kde její řečiště, provázené s obou stran skalami na úpatí břidličnatými a na vrcholcích divoce rozervaných vápencovými, snižuje se na 100 m n. m. Po výtoku odtud přijímá v l. Jablonicu, pak při vtoku do nové soutěsky (Klisury) rovněž v l. Pustu a Toplicu, načež vstupuje do rozsáhlé planiny Nišské, kde asi 10 km pod Niší pije v pr. hlav. svůj přítok, Nišavu. V četných záhybech vine se řeka planinou Aleksinackou, z níž vychází v těsnině Stolacké dl. do 10 km, načež spojuje se u Stolce s M-vou Srbskou po toku dlouhém 261 km, který jest zcela nesplavný pro peřeje v horských soutěskách a mělčiny v rovinách. Nicméně její údolí má vysokou dopravní důležitost, neboť jím vede železn. trať spojující Bělehrad se Soluní přes Skoplje. — M. Srbská pramení na jz. Srbska na Golje planině ve výši 1500 m n. m., teče nejprve od j. k s. v délce 65 km až k Požeze, pak přijímá na lev. bř. Djetinu, načež obrací se náhle k v., protékajíc hlubokým úžlabím, z něhož vytéká u Čačku do velikého a krásného údolí, kterým béře se k vjv. bez překážek až ke stoku s M-vou Bulharskou. Pod Kraljevem vlévá se do ní v pr. hlavní její přítok Ibar a v l. Gruža, od Kruševce obrací se k sv. a spojuje se s M-vou Bulharskou u Stolce. Ani tato řeka není splavna, avšak důležita jest pro Srbsko jako zúrodňující a zavlažující tok vodní v ohledu zemědělském. — Spojený tok obou řek směřuje téměř přímo od j. k s., protékaje v záhybech úrodné planiny Paračinskou, Čuprijskou a Jagodinskou, kde přijímá v l. Lugomir a v pr. Resavu, načež rozděluje se v rozsáhlé delta, dlouhé 50 km a šir. v průměru 15 km, jehož levé rameno nazývá se Jesava, střední M. a pravé Resavčina. Tato dvě u Požarevce opět se spojují. Od Stolce až k svému ústí měří M. 159 km, od Čuprije jest splavna pro vory a mělké loďky, avšak pro parníky přes mnohé pokusy dosud není upravena. Stav vody jest velmi kolísavý, břehy trpí častými povodněmi, za to údolí její jest nejúrodnější krajinou Srbska. Úvodí její lze nesnadno přesně vymeziti, neboť přítoky její místy prorážejí mohutná horstva, jinde však sledují každý i nejmenší sklon půdy. Celkem páčí se asi na 40.000 km².