Ottův slovník naučný/Methan

Ottův slovník naučný
Methacetin	Methan	Methley

Údaje o textu
Titulek:	Methan
Autor:	Otakar Šulc
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 196. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Methan

Methan jest nejjednodušší možný uhlovodík ${\textstyle {\ce {CH4}}}$, prvý člen nasycených uhlovodíků či paraffinů. Poznán byl už Voltou (1778) v plynech z bažin vystupujících. S m-em se v přírodě setkáváme na četných místech. Proudí ze země ve velkém množství spolu s ostatními uhlovodíky řady methanové při pramenech petrolejných. Bývalé posvátné ohně v Baku jsou hořící směs m-u s parami petrolejnými. Rovněž uniká m. ze sopek bažinných (na př. Bulganak na Krymu), z bahen močálů a bažin (plyn bahenní). Zprovází některé prameny minerálné, zejména tryskající z půdy sopečné, uniká z fumarolů toskánských i z ložisek solných (Stassfurt, Vělička), kde obsažen jest v dutinkách krystallů solných. V ložiskách uhelných bývá, často i pod vysokým tlakem, uzavřen v dutinách, odkud při nakopnutí mocně fičí (plyn báňský) a dává pak se vzduchem smíšen t. zv. »třaskavé povětří«. Přirozený m. nutno pokládati za konečnou zplodinu rozpadu složitých látek uhlíkatých. V plynech bahenních jest původ jeho kvašení cellulosové, kde buničina rostlinná se štěpí v jednodušší produkty vlivem mikroorganismů, podobné se tvoří v plynech střevních. V plynech báňských vznikl pochodem podobným do jisté míry suché destillaci. Jeť m. pravidelnou součástí zplodin suché destillace četných látek organických, dříví, rašeliny, uhlí, petroleje a j., tak že vždy jest přítomen ve svítiplynu, a to v množství tím větším, čím vyšší teploty užito při přípravě. V laboratoři připravujeme m. (nikoli zcela čistý) pálíce suchý octan sodnatý s natronovým vápnem. Zcela čistý m. získáme, rozpustivše methyliódid v éthylalkoholu a přidavše poměděný zinek. Reakce se zavede několika kapkami kyseliny sírové. M. jest plyn bezbarvý, bez chuti i zápachu, oproti vzduchu 0·558 hutný. Při −11° kapalní tlakem 180° atmosfér, zkapalnělý vře při −152° (za tlaku 74·9 cm), v nejhlubších teplotách tuhne. Ve vodě rozpouští se málo (as 0·03 obj.), poněkud více v alkoholu (as 0·5 obj.). Zapálen byv hoří plamenem nesvítivým. Jinak jest m. látka chemicky velmi stálá, jen silným okysličujícím prostředkům podléhající. S chlórem ve svitu slunečním reaguje snadno, nahrazuje postupně vodík za vodíkem atomem chlóru. První ze vznikajících produktů jest chlórmethan ${\textstyle {\ce {CH3Cl}}}$ čili methylchlórid (v. t.). OŠc.